Ondřej Sekora se narodil 25. září 1899 v Králově Poli u Brna a zemřel 4. července 1967 v Praze a byl výrazným českým spisovatelem, žurnalistou, kreslířem, grafikem, ilustrátorem, karikaturistou a entomologem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. A od roku 1964 je nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku známého Ferdy Mravence, která se poprvé objevila v Lidových novinách v roce 1932 původně jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé. Stejně na tom byl Brouk Pytlík z roku 1939. Sekorovy příběhy jsou zábavné s mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly velmi blízké stylu animovaného filmu.
Ondřej Sekora a Ferda Mravenec
Na přání rodičů měl původně studovat práva, ale po 2. letech jich zanechal a věnoval se novinařině. V Lidových novinách měl na starost i rubriku pro děti, ale v roce 1941 musel redakci opustit, neboť manželka byla židovka. Od roku 1944 pak byl v pracovních táborech v Polsku a Německu. Po válce pracoval jako redaktor deníku Práce a satirického deníku Dikobraz. Později žil jako volný spisovatel a ilustrátor. Napsal známou knížku Ferda Mravenec, Brouk Pytlík nebo Jak Cvoček honil pytláka.
Ondřej Sekora ve světě sportu
Ondřej Sekora byl ale i sportovec a původním povoláním byl sportovní redaktor. Až později pracoval jako výtvarný redaktor ve Státním nakladatelství dětské knihy. Byl zakladatelem prvních českých, nebo spíše moravských ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí i velký popularizátor sportu a přírody. Ragbisté s pojmy z českých pravidel ragby, jako mlýn, roj, mlynář, rojník, pilíř, vazač, zadák a další, Sekora uvedl poprvé v knížce o pravidlech ragby, kterou přeložil z francouzštiny.
Ondřej Sekora a ragby
Jako rozhodčí soudil také první utkání na území České republiky 9. května 1926 v Brně. Předtím v časopise Sport a hry na pokračování vydával a ilustroval také pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno. Také vytvořil českou ragbyovou terminologii. Byl také aktivním rozhodčím i při prvním zápase RC Sparta Praha a RC Slavia Praha. Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř právě v brněnských Lidových novinách. V letech 1923 a 1927 byl také redakcí vyslán do Paříže. Tam poznal ragby a komentoval odtud i průběh tehdejšího cyklistického závodu Tour de France.
Dílo Ondřeje Sekory
Ferda Mravenec odstartoval kariéru na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé a v roce 1935 k němu přibyl také brouk Pytlík. V roce 1936 následně vyšla první knížka pro děti, Ferda Mravenec. Za okupace v letech 1944 až 1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein, dnes v Polsku a Osterode v Německu. Psal o tom v autentickém deníku, kde s hořkým humorem vylíčil každodenní strasti táborového života. V táboře kreslí i píše a se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje také maňáskové divadlo.
Poválečná léta
Po válce byl redaktorem deníku Práce a časopisu Dikobraz v letech od 1945 do 1947. Prvních 15 čísel vydal jako šéfredaktor. Pak byl redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra od 1945 do 1949, které mu už předtím vydávalo knihy. V roce 1949 spoluzaložil Státní nakladatelství dětské knihy, nyní s názvem Albatros. V letech od 1949 do 1952 zde byl vedoucí redaktor. Byl u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, zcela neoficiálně hrál maňáskové divadlo a pořádal besedy s dětmi po celé republice. Od roku 1952 na volné noze píše a kreslí pro noviny i časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček či Pionýr.
Ocenění
V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem a v roce 1966 dostal také Cenu Marie Majerové za literaturu. V roce 1964 skončila jeho veřejná činnost záchvatem mrtvice. Zemřel v Praze 4. července roku 1967 a byl pohřben na košířských Malvazinkách. První 3 knihy o Ferdovi Mravencovi vycházely v šedesátých letech společně pod názvem Knížka Ferdy Mravence. Obě knihy o brouku Pytlíkovi pak vycházely od roku 1969 společně pod názvem Brouk Pytlík.
