Datum výročí svržení první jaderné pumy na Hirošimu je 6. srpna v roce 1945. Právě na tento den byl stanoven Světový den boje za zákaz jaderných zbraní, známý též pod názvem Den Hirošimy- Hiroshima Day, připomíná tehdejší vražedné testování lidstva a svržením atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Při útoku zahynuli přímo či nepřímo statisíce lidí.
Atomový dóm
Tento den použilo lidstvo poprvé atomovou zbraň. Důvodem bylo dosažení kapitulace Japonska a definitivního ukončení druhé světové války. Americký bombardér proto shodil na japonské město Hirošima atomovou bombu nazvanou Little Boy s váhou přes 4 kg. Exploze okamžitě usmrtila téměř 70 000 civilistů a na následky popálenin i ozáření zemřely statisíce lidí v odhadovaném počtu 150 000 lidí. Nynější obyvatelé Hirošimy si tragickou událost každým rokem připomínají u památníku míru s názvem Atomový dóm.
Hibakuša
Lidem, kteří přežili svržení atomové bomby v Hirošimě a pak i v Nagasaki, se v japonštině říká hibakuša. Jako doslovný překlad může použít „explozí zasažení lidé.“ Dokonce dvojitým hibakušou byl Japonec Cutomu Jamaguči. V době výbuchu atomové bomby v Hirošimě byl na služební cestě 3 km od epicentra výbuchu. Byl vážně popálený na levé části těla, přesto se vrátil zpět do rodného Nagasaki, kam atomová bomba dopadla následující den. Byl ozářen, ale i přesto přežil. Zemřel v roce 2010 na ve věku 93 let na rakovinu žaludku.
Postupimské deklarace
Dne 27. července 1945 byl rozhlasem vysílán text Postupimské deklarace jako poslední možnost na ukončení války, kterou dali spojenci Japoncům. Jejich alternativou bylo jen naprosté zničení. Odpověď premiéra Suzukiho zněla: „Vláda neshledala na deklaraci nic důležitého, nezbývá než ji úplně ignorovat a rozhodným způsobem bojovat za úspěšné ukončení války“, a rovnala se vyřčení rozsudku. Účastníci postupimské konference pak s souhlasili použitím „nových mimořádně ničivých zbraní“, včetně Stalina, který byl informován a řekl: „Nová zbraň bude jistě dobře využita proti Japonsku“.
Těžko uvěřit
Japonci nejprve odmítali uvěřit, že jde o jadernou zbraň. To potvrdil dr. Nišina, který provedl dozimetrická měření na místě výbuchu. Císař považoval za nutné přijmout Postupimskou deklaraci. Dne 9. srpna proběhlo zasedání Nejvyšší rady pro řízení války. Vojenští představitelé ale americké hrozby pokládali za blamáž. Američany nikdo nekontaktoval, proto použili druhou bombu. Původním cílem byla Kókura a její zbrojovky a ocelárny. Nad cílem byla hustá oblačnost, a proto velitel letounu Charles Sweeney zvolil náhradní cíl Nagasaki. Plutoniová bomba Fat Man měla sice větší ráži, ale ztráty na životech i materiální škody byly nižší než v Hirošimě, díky nevhodnému cíli a terénu plném pahorků a zálivu. Okamžitě zahynulo asi 40 000 lidí. Císař Hirohito po dlouhém jednání doporučil přijmout podmínky z Postupimi, kterým se nikdo neodvážil odporovat.
