Plánovat je jako se jen houpat v křesle. Na první pohled vypadáme zaměstnaně, ale nehneme se z místa. Každý úspěch, který nakonec opravdu stojí za to, je během na dlouhou trať. A je třeba mít na paměti, že vítězem běhu na dlouhou trať nikdy nebývá ten nejrychlejší nebo nejlepší, ale ten nejvytrvalejší. Každý kdo mnohokrát spadl a zase vstal, je mnohem připravenější než ten, kdo zatím nikdy nespadl, proto se nebojte svých chyb. Úhel pohledu je jediný rozdíl mezi každou překážkou a výzvou, mezi naší chybou a poučením, mezi naší prohrou a cennou zkušeností. Kdykoli vstoupí do našeho života velká zkouška, můžete nabrat další dávku sebevědomí nebo taky rezignovat. Rozhodnutí se s tím poprat je na nás.
Jak zacházet s chybami
Nikdo jiný nemůže za naše chyby v našem životě, jenom my sami. Nikdo jiný ale zároveň nemá v rukou náš život, pouze my sami. Kdykoli jde o náš úspěch, neptejme se, proč to máme dokázat zrovna my, ale proč bychom to neměli dokázat zrovna my. Vždy buďme pozitivní a nepochybujte, buďte optimističtí, nebojte se, buďte odhodlaní a nikdy to nevzdávejte. Pokud zakopnete a vstanete, konečně poznáte, co ve vás je. Poznáte hlas své odvahy, který vám pokaždé řekne, vstaň. Pamatujte si Paretovo pravidlo, kdy italský ekonom Vilfredo Pareto spočítal, že až 80 % všech našich konečných výsledků je způsobeno pouhými 20 % našich činností, což ovlivní, co získáváme. Celé 4/5 sil a aktivit, které vynaložíme, prostě marníme.
Na co je dobré nezapomínat
Parkinsonův zákon efektivity, pochází od britského důstojníka Cyrila Northcote Parkinsona, kteří zase tvrdí, že všechny věci se dají vyřídit mnohem rychleji, než si vlastně myslíme. Každý úkol se zvětšuje a komplikuje, čím více času mu navíc věnujeme. Každá práce nám pak trvá tak dlouho, kolik je na ni stanoveno času. Týden nám udělá komplikovaný úkol a čas bude nedostačující. Když si na stejný úkol ale hned vyhradíme jen den, bude to o málo víc než jednodenní problém. Mysl se zabývá problémem tak dlouho, kolik času na to poskytneme. A k tomu je třeba dodat, že 80 až 90 % obav se nikdy nenaplní. Katastrofické scénáře jsou doménou naší mysli, i když 9 z 10 obav, které máme, se nikdy neuskuteční. Zbývajících 10 % uskutečněných obav přibližně v 90 % nemá tak nepříjemné následky, jakých jsme se obávali. To odpovídá jak Parkinsonovi, tak i Paretovi. Problém není to, čeho se bojíme, ale to, že se vůbec bojíme. Nenechte si zničit vlastní sny pro své obavy, katastrofické scénáře a přízraky, které ve skutečnosti vůbec neexistují.