Zaměřte se schválně na to, jak moc během dne mluvíte o sobě. Jde totiž o 30 až 40 % naší každodenní konverzace. Také 80 % věcí, které publikujeme na sociálních sítích, je jen a pouze o nás. Jsme tak trochu sebestřední a většinu času nás navíc stejně nikdo neposlouchá. Sejde-li se skupina silných extrovertů a introvertů, vzájemně se neposlouchají. Extroverti mají potřebu skákat jiným do řeči a introverti se zase více věnují svým mobilům. V tomto případě je velmi dobré zkusit komunikovat spolu beze slov. Lidé si pak celou dobu skutečně naslouchají, neboť ztrácí svoji přirozenou možnost projevu a musí spolupracovat. Snaží se vzájemně si porozumět a sdělit, co mají na srdci.
Dobří posluchači jsou nejlepšími přáteli
Nejlepší rada, kterou můžete dostat je, mlč a poslouchej. Tak se nejvíce dozvíte a naučíte. Přátelství nemá fungovat tak, že je nám jedno, co nám ten druhý říká, protože my sami chceme být slyšeni. Musíme naslouchat. Pokud ty ostatní posloucháme jen proto, abychom k tomu mohli pak my sami něco dodat, nejde o šťastný přístup. Každý zná situaci, kdy nás během něčí historky rovnou napadne naše vlastní. Pak se nemůžeme dočkat, až ji můžeme vyprávět vy. Soustředíme se úporně, abychom úplně nezapomněli svůj příběh, až zapomeneme věnovat pozornost. Když nám ale naopak někdo naslouchá, dobře víme, že to posiluje náš pocit důležitosti. Většinou nás ale ostatní často ignorují už odmala. Rodiče často skutečně nemají trpělivost naslouchat svým dětem a starší děti nemají trpělivost na své mladší sourozence. Na základní škole ještě občas narazíte na učitelku, která dává prostor otázkám svých žáků, ale na střední škole je to již vzácný jev.
Touha po pozornosti
Toužíme po pozornosti a dostává se nám opaku, což posiluje náš narcismus. Pokud se sami chováme v konverzaci egoisticky, ostatní budeme nudit nebo nám budou skákat do řeči, aby se i oni dostali ke slovu. Posluchač spíše sám pobízí k vyprávění a pamatuje si, co druhý řekl. Přikyvuje a udržuje oční kontakt. Snaží se věci vyjasňovat a ptá se proč, čímž se dozví celou řadu dalších informací. Pozorný posluchač nikdy nemoralizuje. Pokud chcete, aby k vám byli ti druzí zcela upřímní a otevření, nesmíte je nikdy odsuzovat. Je třeba přijmout jako fakt, že nikdo není dokonalý. Odlišujte nesouhlas od jasné kritiky. Patolízalové totiž věčně přikyvují a kritikové zase naopak druhému nikdy v žádném případě nedají za pravdu. Dobrý posluchač ale vždy řekne, že má sice na věc jiný názor, ale ctí i právo na názor toho druhého. Pokud se začnete upřímně zajímat o ty druhé, váš svět se pak zcela změní, neboť lidé zbožňují ty, kdo jim trpělivě naslouchají. Mnoho se tím také dozvíte získáte spoustu přátel.