Amsterdam je hlavním městem Nizozemska, kulturním a finančním centrem. Na jeho území se nacházejí 2 památky zařazené do světového kulturního dědictví UNESCO. Jde o amsterdamské kanály ze 17. století s obrannou linií Amsterdam vybudovanou na přelomu 19. a 20. století. V historickém centru města jsou domy z 16. a 17. století. Město je plné muzeí a galerií, především Muzeum Van Gogha, které vlastní největší sbírku obrazů Vincenta van Gogha na celém světě. Současný Amsterdam je multikulturní metropole s pestrou skladbou obyvatelstva a vysokou tolerancí.
Amsterdam, město pro každého
Město kanálů, racků, umění i marihuany. Také je to město jízdních kol. Amsterdam postrádá nějaký jednoznačný symbol, chybí mu dominanta, kterou by si každý spojil s jeho jménem. Má ale atmosféru Benátek severu. Město na vodě má něco pro každého. Rozmanité místní kavárny a bary, kterých je ve městě přes 1 500 navštěvuje kvůli drogové uvolněnosti mnoho turistů.
Něco málo z historie
Pověst vypráví, že prvními osídlenci této krajiny byli obyvatelé Batávie. Připluli ve vydlabaných kmenech stromů, začali vysoušet půdu a začali ji obdělávat. Historické prameny prokázali i přítomnost Římanů, kteří sem přišli za obchodem, a později se zde usadili Frankové. Po rozpadu říše Karla Velikého na území dnešního Nizozemska vzniklo množství malých států. Skupině obyvatel severně od řeky přestala vyhovovat stále promáčená půda a přestěhovali se jižněji do o málo sušších míst.
Amstel a hráz
Zde ale ztěžoval lidem život příliv na řece Amstel, a protože potřebovali k životu klidný a bezpečný přístav na překládání zboží z námořních lodí na lodě říční, tuto řeku přehradili. Hráz dala jméno městu, které vyrostlo kolem: hráz tedy dam, na řece Amstel dala nakonec název Amsterdam. Svůj vrchol zažilo město v 17. století ve zlatém věku, kdy byl Amsterdam po Paříži, Londýnu a Neapoli čtvrté největší centrum v Evropě. Díky přistěhovalcům zde prudce stoupal počet obyvatel, město se rozšířilo za původní obranný kanál, kde vznikaly nové grachty skvostně obklopené přepychovými domy. Zdejší nizozemští malíři byli a jsou dodnes uznáváni po celé Evropě.
Současný Amsterdam
V bohatém městě se zrodila revoluční myšlenka charitativních organizací, které se staraly o chudáky. Svou podobu si toto přesně rozplánované a přísných norem ze 17. století se stále držící město uchovalo dodnes. Podloží zde ke stavbám není ale příliš vstřícné. I ten nejmenší domek musí stát na nejméně na 200 smrkových kůlech a třeba pro postavení Královského paláce na náměstí Dam jich bylo dokonce potřeba 13 659 kusů.
Město na kůlech
Kmeny stromů dříve připlouvaly z Bádenska po Rýnu, ale díky zmatkům během Třicetileté války se stavitelé orientovali na dovoz stromů ze Švédska a Polska. Na pilotech stojí veškeré stavby, jako nádraží, mosty i tunelové skruže. Celkový počet se odhaduje na 5 milionů. Protože je dřevo dlouhodobě ponořeno do vody, prostě nehnije. Problémem je ale nestabilita kůlů. První písečná vrstva je až v hloubce 10 m pod povrchem. Piloty se proto občas ponoří nebo pohnou. Místní stavaři často řeší potopení rohového pilíře domů pomocí zvednutí stavby a jejího podložení. Ve vyšších patrech domů zcela běžně najdete šikmou podlahu. Domy se opírají jeden o druhý a tvoří tak neoddělitelný celek.
Amsterdam, město kontrastů
Pro francouzskou vládu je město drogovým centrem Evropy, pro nizozemské rodiče Sodoma Gomora, pro Angličany tvořících většinu zákazníků prostitutek ve Čtvrti červených luceren jde o příjemné a anonymní místo neřesti, pro milovníky staveb architektonický klenot, pro znalce mekku umění 17. století, pro zamilované dvojice město romantických procházek kolem stinných grachtů. Amsterdam je město kontrastů. Nabízí rušná náměstí, jako je Dam a Leidseplein, živé ulice jako Damrak, Damstraat a Rokin, klidná zákoutí, jako tichý Dvůr bekyní, Královský palác, pouliční trhy lokálních výrobků, květinové i bleší trhy, brusírny diamantů, muzeum vědy a techniky ukryté v budově zvané NEMO připomínající loď s přídí 30 m nad hladinou řeky.
