Ferdinand Magellan, jinak zvaný Fernao de Magalhaes, byl portugalský voják a především velký mořeplavec. Jeho jméno se připojilo ke slavným objevitelů, jako byli Batolomeo Diaz, který první obeplul Mys Dobré Naděje, Vasco de Gama, který byl první v Indii, známý Kryštof Kolumbus či Amerigo Vespucci. Ferdinand Magellan se 20. září 1519, kdy byl ve službách mladého španělského krále Karla I., vydal ze Španělska zcela novou cestou až do Moluky a do Indie. Jen předpokládal, že tato cesta existuje, a že cíl jeho cesty se nachází blízko Nového světa. S podporou španělského královského dvora, vybaven 5. loděmi a posádkou s 300 námořníky a všemi potřebnými zásobami vyplul na moře. Názvy lodí byly San Antonio, Trinidad, Concepcion, Victoria a Santiago.
Velká plavba
Magellan byl velitelem celé flotily a vlajkovou lodí byla Trinidad. Španělský král mu předal neomezené právo nad osudy a životy lidí ve výpravě. Po zastávkách pro doplnění zásob v místech, kde se dnes nachází Recife, Rio de Janeiro a La Plata, pak zakotvila celá výprava dne 1. dubna v zátoce San Julian Bay. Na počátku zimy nikdo nevěděl, že jsou zde jedny z nejhorších plavebních podmínek na celém světě. Tady se totiž i Jižní Amerika téměř střetně s Antarktidou. Magellan musel s další plavbou počkat do jara. Dlouhá odstávka lodí, zima a přezimování na nich v těchto končinách způsobila nepokoje posádky. Velitelé 3 lodí se vzbouřili a Magellan vzpouru tvrdě potlačil a všechny vzbouřence zlikvidoval.
Smutné chvíle
Na začátku zimy 1520 opustila flotila 4 lodí zátoku, neboť loď Santiago při jedné z průzkumných cest ztroskotala a dne 21. října 1520 zavítala na počátek úžiny do Pacifiku. Kronikář Antonio Pigafetta celou událost popsal. Po připlutí k 52. stupni zeměpisné šířky směrem k Antarktickému pólu nazvali úžinu Mys jedenácti tisíc panen. Úžina má délku 110 leagů, kdy 1 league jsou asi 3 míle a vede do Pacifického moře. Je obklopena vysokými horami pokrytými sněhem. Popsal, že na každé půlce leagů byl dobrý přístav a kotviště s dobrou vodou a rybami podobnými sardinkám. Magellan pojmenoval úžinu jako Pathagonickou a jižní Argentině dal název Pathagonia podle dlouhých chodidel tamních domorodců.
Podlost a zrada
Úžinou ale propluly jen 3 lodě, protože San Antonio využila nepřehledné situace u nově objeveného průlivu do Pacifiku, dezertovala a vrátila se zpět do Španělska. U krále obvinila kapitána z kolaborace s Portugalci, což bylo důvěryhodné, protože Magalhães byl sice ve službách španělského krále, ale sám byl Portugalec. Kapitán upadl v nemilost, preventivně mu byl zabaven majetek, jeho žena byla uvězněna a děti byly dány pod dohled pro případ, že by chtěly uprchnout do Portugalska. Podle informací se zřejmě nikdo z Magalhãesových blízkých návratu lodě Victoria nedočkal.
Další osudy výpravy
Dne 28. listopadu 1520 flotila vplula do Pacifiku, který již jako první z Evropanů viděl v roce 1513 Vasco Balboa, ale Magellan byl tehdy první, kdo oceánem na své lodi proplul. Dne 6. března 1521 Magellan po více než 100 dnech své namáhavé plavby zastavil na ostrově Quam pro čerstvou vodu a jídlo. Dne 27. dubna 1521 byl ale mořeplavec Magellan zabit v boji s domorodci na ostrově Mactan na Filipinách. Bláhově žádal, aby domorodci přijali křesťanství a uznali tak španělského krále. Zde je jasné, že jsme stále stejně pošetilí, když si myslíme, že lze obracet jiné civilizace k obrazu svému a nějak předělávat. Pokud se člověk sám nerozhodne, je to marné a hlavně nebezpečné.
Smutný osud
Po smutné události dne 8. listopadu 1521 byla potopena loď Concepcion a zbývající 2 lodě dopluly do Moluky, kde pak naložily drahé látky a koření. Loď Trinidad byla ale zchátralá a ztroskotala po vyplutí. Dne 6. září 1522 loď Victoria pod vedením Juana Sebastiana del Cano nakonec proplula Indickým oceánem, právě kolem známého Mysu Dobré Naděje přes Kapverdské ostrovy a na to pak přistála ve španělské Seville. Z obrovského počtu členů posádky zůstalo pouze 18 mužů. Návrat z cesty nebyl moc slavný a nikdo si ještě v té době neuvědomil velikost činu Ferdinanda Magellana. I pro Evropu byla v té době tato cesta do Indie zcela nepoužitelná.
Strait of Magellan
Až mnohem později byla úžina mezi Jižní Amerikou a Ohňovou zemí po Magellanovi pojmenována jako Strait of Magellan. V roce 1881 pak cestu prohlásili za mezinárodní, v její délce 550 km, s neužším místem 3 km šířky, s hloubkou od 31 do 1170 m. Plavby v zimním období jsou díky podvodním skaliskům nebezpečné. Mys Hornský neboli Cape Horn či Cabe de Hornes je nejjižnější mys Jižní Ameriky na Hornském ostrově a byl poprvé obeplut v roce 1616. Název je podle rodiště holandského mořeplavce.
