14. 9. 1937 zemřel Tomáš Garrigue Masaryk. Filozof, sociolog, politik i první prezident Československé republiky. Narodil se 7. 3. 1850 v Hodoníně jako syn kočího a kuchařky, a slavíme jeho 80. výročí úmrtí. Byl prvním prezidentem svobodného Československa, velkým obnovitelem československé státnosti a to po takřka 300 letech v područí Habsburské monarchie. V letech 1864 až 1865 pracoval jako kovářský učeň, v letech 1865 až 1872 studoval gymnázium v Brně a pak ve Vídni. Tam také v letech 1872 až 1876 studoval na univerzitě a získal titul doktora filozofie. Jeho disertační práce nese vznešený název Podstata duše u Platóna.
Počátky a cesty
Další 2 roky byl soukromým učitelem v Lipsku a setkal se s mladou Američankou, Charlottou Garrigue. Při své první cestě do USA dne 15. března 1878 proběhne svatba a on připojil její příjmení ke svému. V roce 1879 na sebe upozorňuje habilitační prací Sebevražda jako hromadný společenský jev moderní civilizace. Dalších 7 semestrů přednáší na Vídeňské univerzitě jako soukromý docent. V roce 1881 pak publikuje německy svoji revidovanou habilitační práci o sebevraždě. Její česká verze byla vydána v roce 1904 pod názvem Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty. V roce 1882 se stal mimořádným profesorem filozofie na nové české univerzitě v Praze. Jeho řádná profesura mu byla udělena v lednu 1897.
Publikace a další díla
V roce 1883 založil měsíčník Athenaeum věnovaný kritickému pohledu a zkoumání české kultury a vědy. V roce 1885 publikuje své hlavní filosofické dílo ve spise Základové konkrétní logiky: Třídění a soustava věd. Pak 2 roky na to vyjde spis i v rozšířené německé verzi. V letech 1886 až 1888 se skupinou vzdělanců sdruženou kolem jeho měsíčníku odhaluje fakt, že údajně staré rukopisy, známé rukopisy zelenohorský a královédvorský, které mají dokládat ranou vyspělost středověké české kultury, jsou pouhé novodobé padělky. Z toho plyne poučení, že to, co je vám předkládáno a je to všude v knihách a médiích ještě neznamená, že to je pravda. Zdravý selský rozum nechť nám zůstane zachován.
Cesty a vývoj
V roce 1887 odjel do Ruska a diskutoval s L. N. Tolstým, kterého navštívil i v letech 1889 a 1910. Jasně odmítá Tolstého učení o neodporování zlu. V roce 1891 je zvolen poslancem za mladočeskou stranu do vídeňského parlamentu, ke které se připojil jako člen skupiny tzv. realistů. V roce 1983 se ale svého mandátu vzdává nespokojen s planým radikalismem tehdejších mladočechů a s jejich vnitrostranickými potyčkami. I zde je jasně patrné, že se nic nemění, politika je pořád stejná a historie nás v ničem nepoučila. Opakujeme stále stejné chyby. V letech 1895 až 1898 formuluje své názory na problematiku českých dějin a pak předkládá český politický program. Představí se jako politický myslitel s názory mající pevný morální i náboženský základ. Publikuje spisy Česká otázka v roce 1895, Naše nynější krize v roce 1895, Jan Hus v roce 1896, Karel Havlíček v roce 1896 a Otázka sociální v roce 1898.
Perné dny
V letech 1899 až 1900, v tzv. období hilsneriády, což je období antisemitských nálad v českých zemích nastalých po dvou soudních procesech s židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem, který byl obžalován z vraždy dvou křesťanských dívek, pak vede Masaryk velkou kampaň proti rasovým předsudkům, obzvláště proti pověrám o židovské rituální vraždě. V roce 1900 společně se svými stoupenci ze skupiny realistů zakládá novou politickou stranu Česká strana lidová, později je přejmenována na stranu pokrokovou. Nemá ale úspěch a v české politice má jen marginální a zcela okrajový význam. A to je další podobnost se současným děním nejen v politice. Dobré myšlenky vždy zůstanou nevyslyšeny. Politika chce bohužel hroší kůži a ostré lokty, a podle toho to také s lidstvem vypadá.
Cesty a politika
V roce 1902 odcestuje znovu do USA a na univerzitě v Chicagu přednáší o české literatuře, historii a o obecných slovanských otázkách. V roce 1907 se je opět poslancem vídeňského parlamentu za realistickou stranu. Tím je do počátku 1. světové války po 2 volební období. Nastává další cesta do USA, kde na sjezdu náboženských liberálů v Bostonu přednáší o náboženství v Rakousku. V letech 1907 až 1908 vede v parlamentu akci na obranu svobody vědy, kde hájí rakouského vědce profesora Ludwiga Wahrmunda, který byl pronásledován za přednášku o rozporech mezi vědou a církevní doktrínou. V letech 1909 až 1911 ostře kritizuje po anexi Bosny a Hercegoviny zahraniční politiku Rakouska-Uherska, jeho alianci s Německem a hájí jižní Slovany, tehdy v procesu v Záhřebu obžalované z velezrady.
První světová válka
V roce 1913 německy publikuje první 2 díly rozsáhlého spisu Rusko a Evropa, 3. díl v anglickém vydání vyjde poprvé až v roce 1967. Po zahájení 1. světové války politicky podporuje Spojence a jejich boje proti Rakousku-Uhersku a Německu. Pracovně jede do Itálie, Švýcarska, Francie, Anglie a v Paříži společně s E. Benešem a M. R. Štefánkem zakládá Československou národní radu. V Rusku a Francii také napomáhá formovat československé vojenské jednotky. V roce 1917 jede do Ruska a po bolševické revoluci konsoliduje československou legii prohlášenou za část československé armády ve Francii. Podle dohody s bolševickou vládou se má pak přesunout na západní bojiště. V roce 1918 je v USA, kdy Francie a Anglie v podstatě uznávají Československou národní radu za československou vládu, a učiní to i americká vláda.
Vznik samostatného Československa
Bez Masaryka by nevzniklo samostatné Československo. Jím vedené zahraniční akce během 1. světové války a brilantní zakončení v USA v říjnu roku 1918, kdy Masaryk sepsal v amerických listech Prohlášení československé nezávislosti, byly rozhodujícími k tomu, aby americký prezident W. Wilson odmítl rakouskou snahu o separátní mírové vyjednávání a vyzval Rakousko-Uhersko k respektování vůle jím utlačovaných národů moci si svobodně zvolit politickou budoucnost. Jakmile Rakousko-Uhersko zveřejnilo přijetí podmínek prezidenta Wilsona, vzniklo 28. října 1918 samostatné Československo a 30. října se Martinskou deklarací připojila slovenská politická reprezentace.
První prezident Československé republiky
V Praze byl dne 14. listopadu roku 1918 za své nepřítomnosti zvolen revolučním Národním shromážděním prvním prezidentem Československé republiky na dvouleté funkční období. Pak publikuje spis Nová Evropa s nástinem poválečné evropské rekonstrukce. Dne 27. května 1920 je zvolen prezidentem podle nové československé ústavy a pak je zvolen ještě dvakrát, 27. května 1927 a 24. května 1934. V roce 1925 vychází pod názvem Světová revoluce jeho kniha memoárů, politických a historických úvah o přelomové době s mezníkem 1. světové války. V roce 1928 Karel Čapek publikoval první svazek svého díla Hovory s T. G. Masarykem, kde formou dialogu Masaryk vypráví příběh svého života. V posledním svazku vyslovuje své filosofické krédo. Dne 14. prosince roku 1935 ze zdravotních důvodů abdikuje z funkce prezidenta a od 18. prosince je prezidentem E. Beneš. Dne 14. září roku 1937 pak Tomáš Garrigue Masaryk na zámku umírá v Lánech.
