Mezinárodní den zvířat se slaví od 4. 10. roku 1226. Tehdy zemřel františkánský mnich Sv. František z Assisi, který pečoval o opuštěná, nemocná a také týraná zvířata. Právě proto se na tento den stanovil Mezinárodní den zvířat. V tento den by si každý pán svého psa měl uvědomit péči o svého mazlíčka, přemýšlet nad jeho stravou, pohybem i potřebou lásky. A hlavně by měl tento den vést k zamyšlení, zdali si toto zvíře vůbec máme pořídit a zda mu můžeme věnovat dostatek času i péče, kterou nutně potřebuje.
Mezinárodní den zvířat
Mezinárodní den zvířat neboli World Animal Day se slaví již od roku 1931 na počest světce Františka z Assisi, který žil opravdu velmi prostě a staral se celý život o opuštěná a nemocná zvířata. Jde o připomenutí faktu, že zvířata jsou nedílnou součástí našich životů a stala se plnohodnotnými obyvateli naší planety stejně tak jako my. Svátek je pojímán jako oslava nejen psů, ale všech zvířat a zároveň i jejich práv a tzv. welfare. V tento den oslavujeme náš vzájemný vtah mezi lidmi a zvířaty. A to nejen zvířaty společenskými, ale i hospodářskými, na která bychom vždy a za každých okolností měli pohlížet s velkou úctou a respektem.
Akce na podporu zvířat v útulcích
V tento den můžete pomoci mnoha opuštěným zvířatům v útulcích. Můžete pomoci jednak přímo přes vybraný útulek formou finančního daru či hmotnou pomocí. Konkrétní informace vždy získáte přímo od daného provozovatele útulku. Například kampaň pod názvem Pomozte naplnit misky v útulcích, se pořádaná každoročně od srpna do listopadu. Často třeba pořádají charitativní sbírku krmiva pro útulky v okolí některé prodejny, jako třeba Albert. Pořádají se také veřejné benefiční akce pořádané Nadací na ochranu zvířat.
Domácí mazlíčci
To, jak se lidé chovají ke zvířatům, svědčí hodně o jejich charakteru a povaze. Přirozené je chovat se ohleduplně k psovi i kočce a dalším zvířatům. Právě v tom vynikal i patron Mezinárodního dne zvířat, svatý František, který dokonce často raději hovořil se zvířaty než s lidmi. Od jeho dob je možné se stále sekávat s různými vztahy ke zvířatům. Někdy je vyloženě tvrdě využíváme, někdy se stávají členy rodiny. Obě krajnosti přináší celou řadu rizik. Tvrdost často hraničí s týráním a ono polidšťování s ním někdy hraničí také, protože zvířatům, i když to mnohdy k tomu svádí, nelze přisuzovat přehnaně lidské vlastnosti. Je třeba vycházet vstříc skutečným zvířecím požadavkům na jejich pobyt, stravu a vlídné zacházení. Nikdy nezapomenout, že onen pes dokáže být opravdu věrným přítelem člověka.
