Existují místa na Zemi, která vypadají úplně jako z jiné planety. Například kouzelní Strážci Arktidy, což jsou vlastně ve skutečnosti zamrzlé stromy pokryté sněhem a ledem ve Finsku. Jsou obalené sněhem a ledem až při -40 °C až -15°C. Vážně vypadají jako vznešení strážci a určitě by stálo za to tuto nevídanou krásu vidět na vlastní oči. Arktida je ve velké míře oblast ledu, sněhu a nezalesněné zmrzlé půdy. I přes nehostinné prostředí Arktida překypuje životem. Od jednoduchých organismů, které žijí v ledě, přes pestrost mořského života, mořských a suchozemských savců až po překvapivé lidské osídlení. Prvními objeviteli byli Vikingové v roce 870, kdy objevili Island, roku 986 Grónsko a kolem roku 1000 vstoupil poprvé na území Severní Ameriky, jako je Cap Dyer, Baffinův ostrov, právě Leif Eriksson. V roce 1194 byl pak objeven Svalbard, tedy Špicberky.
Severní pól – Arktida
Arktida je název pro oblast rozkládající se okolo severního pólu. Tento název pochází z řeckého slova arktos, které znamenalo medvěd a vztahuje se zejména k souhvězdí Malý medvěd a Velká Medvědice a současně i na hvězdu Polárku. Hranice Arktidy jsou i v současné době nejasné. Někdy se za hranici považuje severní polární kruh, 66°32’ sev. šířky, což je tedy oblast o rozloze 21,18 mil. km². Arktida je definována jako oblast, v níž průměrná teplota ani v létě nepřesahuje 10 °C. Tato hranice se přibližně kryje přímo s hranicí lesa a vytváří tak území s rozlohou větší než 26 mil. km². Z hlediska politického je pak Arktida definována jako oblast ležící na území 8 arktických států, kterými je právě Finsko, Norsko, Rusko, USA, Kanada, Island, Grónsko – Dánsko a Laponsko.
Arktické ostrovy
Arktida zahrnuje Severní ledový oceán o rozloze 11,371 mil. km², ale i severní pobřeží Asie, Evropy a Severní Ameriky, Grónsko či Špicberky a mnohé další ostrovy a souostroví ležící v Severním ledovém oceánu. Na samotné hranici Arktidy pak leží Island. Mezi nejvýznamnější arktické ostrovy řadíme Grónsko s rozlohou 2 130 000 km², Baffinův ostrov s rozlohou 507 414 km², Viktoriin ostrov s rozlohou 217 291 km², Ellesmerův ostrov s rozlohou 196 236 km², Nová země s rozlohou 82 180 km², Svalbard – Špicberky s rozlohou 63 080 km², Země Františka Josefa s rozlohou 16 100 km², Novosibiřské ostrovy s rozlohou 38 400 km², Severní země s rozlohou 37 560 km² a Wrangelův ostrov s rozlohou 7 270 km².
Klimatické podmínky a Arktida
Arktidské klima je ovlivňováno relativním oteplujícím se vlivem moře a mořskými proudy, a na druhé straně zase relativně ochlazujícím se vlivem pevniny, zejména v zimním období, které tvoří pevninské ledovce a vládne zde studené vnitrozemské klima. Na Severním pólu dosahuje v létě teplota 0 až 3 °C, v zimě okolo -30 až -40 °C. Extrémní teploty vládnou kolem kontinentální Sibiře a Severní Ameriky. V okolí východosibiřského Ojmjakonu dosahují zimní minima až -78°C a letní maxima přesahují dokonce +30 °C. Globální oteplování se v posledních desetiletích vysoce zřetelně projevuje v polárních oblastech, kde nastává tání pevninských ledovců a mořského kerného ledu. V blízké budoucnosti to významně ovlivní stoupání mořské hladiny a celosvětové změny klimatu zejména v důsledku změn působení a změn tras mořských proudů.
Soupeření velmocí
Oblast je vysoce strategická také z pozice supervelmocí. Přelet přes Arktidu byl zejména v dobách studené války tou nejkratší spojnicí mezi soupeřícími velmocemi. Proběhla zde stavba vojenských základen. Na počátku 21. století se začala řešit otázka nároků na mořské dno. Předpoklady, že se zde nacházejí velká ložiska surovin, o které jeví zájem všechny státy v této oblasti a zahájení výzkumů Ruskem v roce 2007, mají pak zdůvodnit jeho nároky na oblast vedoucí až k pólu. Katastrofou pro zdejší lední medvědy, tuleně, soby a ohrožené stěhovavé ptáky budou právě klimatické změny v oblasti Arktidy v následujících letech. Ta nyní čelí 2x rychlejšímu oteplování než jiné části planety. Za posledních 40 let kleslo téměř 10 % množství arktického plovoucího ledu a roztálo přes 1 milion km² ledu.
