Český válečník a husitský vojevůdce, jedna z nejslavnějších postav české historie, „husitský kníže“, který přichází na svět někdy kolem roku 1360 v jižních Čechách v Trocnově, v rodině svobodného zemana Řehoře. Asi ve 12 letech po zranění mečem přišel o levé oko. Začátkem 15. století Jan Žižka se zchudlými jihočeskými zemany bojoval proti expanzivním snahám rodu Rožmberků, byl členem skupiny lapků a zbojníků lupiče Matěje, přepadává i rožmberský majetek. V roce 1409 Jan Žižka z Trocnova získal od krále Václava IV. Lucemburského amnestii a v letech 1410 – 1411 se zřejmě účastnil válečných tažení proti řádu německých rytířů v Polsku v bitvě u Grunwaldu. V roce 1412 vsoupil do služeb krále Václava IV. a usazuje se v Praze. Pod vlivem kázání Jana Husa se přiklonil k husitským idejím, 30. července v roce 1419 se pak aktivně účastnil první pražské defenestrace, vedené Janem Želivským.
Jan Žižka
V roce 1421 potkává Žižku osobní neštěstí a při obléhání hradu Rábí přichází i o druhé oko. V mnoha taženích vítězí a život Jana Žižky končí roku 1424. Známý a obávaný vojevůdce Jan Žižka zemřel nedaleko Přibyslavi, kterou sám vypálil. Jan Žižka z Trocnova a Kalicha zemřel dne 11. října 1424 v místě, které bylo ještě v roce 1921 zvaném Šenfeld. Od roku 1921 se pak toto místo jmenuje Žižkovo pole. Bývalý chudý hejtman pocházel z jihočeské tvrze a se stal vojevůdcem, a i když byl téměř slepý, budil velký strach u svých protivníků. Zeman se stal nejen lapkou, ale škůdcem Rožmberků, poté služebníkem krále Václava IV. Nakonec on sám stanul v čele polních vojsk, která tehdy nemilosrdně ničila nejen své nepřátele, ale také drancovala a mordovala.
Jan Žižka, boží bojovník
Jan Žižka se takto pasoval do role božího bojovníka, neuznával nikoho jiného než Boha, jako svou autoritu. Rozešel se s dalšími husitskými hejtmany a vedl také soukromou válku. V té době katolíci hynuli ve velkém, mniši, ale i civilisté skončili upáleni. V Chomutově nechal upálit obyvatelstvo, podobně tomu bylo v Prachaticích. Po odchodu z Tábora odešel i se svými stoupenci až do východních Čech, kde začal znovu organizovat své nové bratrstvo pojmenované Nový nebo Menší Tábor. Jan Žižka pak Přibyslav oblehl při tažení na Moravu. Toto město vzniklo při nálezu stříbra v jeho okolí, kvetlo zde o hornictví, o čemž svědčí i místní názvy, jako jsou třeba Stříbrné Hory. Hornická osada byla chráněná hradem a vznikla v polovině 13. století. Její význam dodnes připomíná zdejší vysoká kamenná věž s krásnou cibulovitou bání. Osada se rozvojem této těžby proměnila na městečko, ale jeho rozvoj zbrzdila husitská pohroma. Kališníci cítící velkou kořist Přibyslav zničili. Hrad už nikdy nebyl obnoven a na jeho ruinách vyrostla až koncem 15. století věž se zvonicí. Další pohromu přinesl obrovský požár z roku 1667.
Stále ve válce
Na Žižkově poli podle staré pověsti tento vojevůdce zemřel, ale ne jako voják, spíše na neléčený furunkl, tedy na takto lidově zvaný nežit. Na místě, kde měl původně stát jeho přístřešek, je zbudována mohyla, podobná mohyle lipanské. Je složena ze 4 částí, jde o pravidelný čtyřboký hranol složený z kamenných kvádrů, který věnovali vlastenci z Čech a ciziny. Přímo na kamenném válci jsou také uvedeny vojevůdcovy vítězně bitvy a je jich opravdu celkem dost. Jsou zde nápisy: Praha 1420, Plzeň 1420, Sudoměř 1420, Vodňany 1420, Benešov 1420, Vožice 1420, Žižkov 1420, Kutná Hora a Německý – Havlíčkův – Brod 1422, Hořice 1422, Malešov 1422 a Přibyslav 1424. Mohylu tvoří i kamenný zaoblený kužel a k tomu kalich, jako známý symbol husitů.
Často opěvovaný Žižka
Jan Žižka je na našem území připomínán na mnoha územích a v mnoha podobách. Známě Žižkovy duby, lípy, stoly, studánky, kameny, skály i mohyly. Všechny vznikly zejména v době národního obrození. Jan Žižka se objevuje i v mnoha názvech bojových jednotek, různých kasáren i v označení tanků. Přibyslavská mohyla například vznikla v době budování Národního divadla. V mohyle jsou zabudovány kvádry se jmény měst, která přispěla na jeho stavbu. Dílo bylo navrženo Antonínem Wiehlem a jeho odhalení proběhlo v roce 1878.
Muzea i sochy
Město Přibyslav je také známé hasičským muzeem, které sídlí v bývalém zámku. S plochou 3 500 m² je to největší muzeum ve střední Evropě. Centrum hasičského hnutí Přibyslav je zároveň organizační jednotkou Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Hlavní činností je provozování hasičského muzea, zdejší odborné knihovny a zároveň specializovaného archivu. Pod zámkem v parku najdete také kopii Žižkovy jezdecké sochy pocházející od B. Kafky. Její originál se tyčí na vrchu Vítkov nad Prahou. U silnice stojí také busta Karla Havlíčka Borovského, který se narodil ve 4 km vzdálené Borové, nyní v Havlíčkově Borové. Jeho rodný dům je od roku 1929 památníkem. Je zde umístěna i pamětní síň věnovaná několika letcům RAF, kteří pochází z Vysočiny.
