Tycho Brahe se narodil 14. prosince 1546 ve městě Knudstrup v Dánsku a zemřel 24. října 1601 v Praze. Původním jménem Tyge Ottesen Brahe, někdy uváděný jako Tycho de Brahe. Významný dánský astronom, astrolog a alchymista byl považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, který byl překonán až 60. let po vynalezení dalekohledu. Potomek starého šlechtického rodu studoval filozofii a rétoriku v Kodani v letech 1559 až 1562 a pak v Lipsku. V roce 1565 zdědil velké jmění a začal se věnovat svým koníčkům, alchymii a astronomii. Pak studoval chemii v Augsburgu.
Návrat do Dánska
Po smrti otce v roce 1571 se vrátil do Dánska a získal vlastní observatoř. Dne 11. listopadu 1572 pozoroval výbuch supernovy SN 1572 v souhvězdí Kasiopeja a popsal to ve spise O nové hvězdě. Pak cestoval po Evropě. Dánský král Frederik II. mu nechal postavit laboratoře a observatoře Uranienborg a Stjerneborg na ostrově Hven. Na králem darované ostrovní observatoři pracoval Víc než 20 let. V roce 1597 se nepohodl s novým králem, tehdy vládl Kristián IV., a nějaký čas cestoval po Evropě. V roce 1599 byl Rudolfem II. na radu Tadeáše Hájka z Hájku pozván do Prahy a působil zde jako císařský astrolog u dvora. Postavil novou observatoř v Benátkách nad Jizerou a v posledních několika měsících života mu dělal asistenta Jan Kepler.
Pověsti a fakta
Podle pověsti zemřel Brahe na protržení močového měchýře během pozorování zatmění Slunce. Jindy zase díky tomu, že ze společenských důvodů nemohl vstát od hostiny o něco dříve než císař. Podle historických pramenů se ale roznemohl na hostině u Petra Voka z Rožmberka, kde tehdy bujaře popíjel. Když se vrátil domů, nebyl se schopen vy močit a trpěl silnými bolestmi. Zřejmě jej postihla akutní urémie důsledkem selhání ledvin. Zemřel asi po 14 dnech dne 24. října 1601. Pohřben byl na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí. V roce 1901 aly byly jeho ostatky vyzvednuty, znovu prozkoumány a uloženy do nové cínové rakve na stejné místo.
Prozkoumání vzorků
Vědci odebrali vzorky vlasů a vousů a část z nich získali Dánové v roce 1991. Dvojí zkoumání zjistilo ve vousech i vlasech velké koncentrace rtuti a právě otrava rtutí zjevně způsobila ono selhání ledvin a smrt. První zkoumání prováděl profesor Bent Kempe z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity a další Jan Pallon ze švédské Univerzity v Lundu. Oba jinou metodou zkoumali jiné vzorky a výsledky se liší v řadě detailů. Podle Kempeho se jedovatá rtuť dostala do jeho těla 11 až 12 dní před smrtí. Pallon tvrdí 13 hodin před smrtí a někteří to interpretují tak, že byl otráven hned nadvakrát. Profesor Kempe vyslovuje domněnku, že se Brahe otrávil sám, když používal svůj léčivý lektvar, který rtuť obsahoval. Pallon konstatuje, že mohl být zavražděn. Kniha Nebeská intrika z vraždy obviňuje Keplera, který se prý toužil dostat k Braheho astronomickým záznamům. Dánský historik Peter Andersen si myslí, že byl otráven vzdáleným příbuzným švédským šlechticem Erikem Brahe na pokyn dánského krále Kristiána IV.
Nové zkoumání ostatků
V lednu roku 2009 požádalo Dánsko o opětovnou exhumaci a chtělo zjistit, zda smrt nezapříčinila otrava chloridem rtuťnatým. Dánský vědecký tým přijel do Prahy 15. listopadu 2010 a začal ostatky zkoumat, když archeologové ostatky vyzvedli. Uvnitř byly části dlouhých kostí, žeber i část lebky, se zuby v horní čelisti. Dne 17. listopadu 2010 radiologové pražské Nemocnice Na Homolce kostru zkoumali pomocí počítačové tomografie – CT. V roce 2012 vyšla zpráva, že Brahe zemřel v Praze přirozenou smrtí a nikoli otravou. Podle vědeckých závěrů nebyly v jeho ostatcích nalezeny stopy po rtuti v množství způsobujícím smrt. Smrt Tychona Braheho a pátrání po okolnostech beletristicky zpracoval Jan Rybář v detektivce s názvem Čtvrtá kostka.
