Halloween má původ u starověkých irských Keltů a jeho kořeny jsou velmi staré. Tyto svátky čerpají z pohanských oslavných rituálů. Slovo Halloween lze přeložit jako předvečer všech svatých. Jde o podobný svátek, jako jsou naše české Dušičky, které jsou u nás velice oblíbené. Původní pohanský svátek Keltové vnímali jako začátek nového roku, tedy den, kdy léto končí a zima začíná. Den mezi světem živých a mrtvých se slaví před našimi Dušičkami, tedy Památkou zesnulých, z noci 31. října na 1. listopadu. Kořeny tradice sahají do 5. století před naším letopočtem. O Halloweenu se často tvrdí, že má původ v Americe. Jde ale o evropský svátek stejně jako Památka zesnulých. Amerika, Velká Británie, Austrálie i Nový Zéland tento svátek slaví ve velkém stylu. U nás tento svátek milují zejména děti, ale i dospělí.
Halloween a Keltové
Keltové věřili, že zemřelí se v tomto dni vracejí na zemský povrch a živí naopak mohou navštívit podsvětí. V domácnostech se také prostírala večeře pro zesnulé. Symbolem byla zapálená svíčka za oknem, která měla zemřelým posvítit na cestu ke svým nejbližším. Původně uvnitř vyřezaných dýní zářily kousky žhavého uhlí, které vypadly ještě mnohem strašidelněji než dnešní svíčky. Svíčka byla vkládána i do vydlabané řepy nebo brambor s děsivým obličejem. Keltové se převlékali do starých kusů oděvů a malovali si obličej, aby se tak uchránili před zlými duchy, kteří v tuto noc vstávají ze svých hrobů.
Halloween dnes
Oslavy svátku v dnešní době připomínají veselý strašidelný jarmark. Svátek je typický halloweenskými dekoracemi na domech, oknech a zahradách. Nejčastěji jde o vydlabanou dýni se strašidelnými úsměvy, které za tmy se svíčkou vypadají velmi efektně. Kromě dýní kolem domu dávají čarodějnice, košťata, pavouci, pavučiny, netopýři, černé kočky, kostlivci, příšery či oheň. K Halloweenu patří typické barvy jako černá a oranžová. Dekorace lze zakoupit i vyrobit, záleží na naší fantazii. Na Halloween se pečou dýně, dýňové koláče a dělají dýňové polévky. Děti i dospělí se oblékají do strašidelných kostýmů. V zahraničí je zvykem, že děti chodí v tento den od domu k domu a koledují o sladkosti a na tuto podzimní slavnost se děti těší. Pokud děti nedostanou koledu, majitel domu se může těšit na krutou odplatu.
Halloween a dýně
Svítící dýně zářící do podzimního večera tvoří dokonalé a originální strašidlo. Když dýni vydlabáváte, nesmí se slupka příliš ztenčit, aby byla dostatečně pevná. Dlabeme ji velkou lžící a otvor má být dostatečně velký, aby se do dýně dobře vkládala zapálená svíčka. Bude se od svíčky vysušovat, proto je třeba všechny části řezané plochy potřít vazelínou. Dýně nám tak zůstane krásná a svěží. Dýni lze namočit na několik hodin do vody, aby vydržela déle. Pokud je dýně velká, lze ji rozříznout a udělat dekorace se svítilnou dvě. Dýni položíme na zem řeznou stranou. Záleží jen na vás, jaký obličej dýni sami vytvoříte. Z vydlabané dužiny lze upéct výborný dýňový koláč, polévku, nebo vyrobit dýňový kompot. Výborná jsou i sušená jádra v troubě, která se dají i osolit a pak loupat.
Halloweenské oslavy a pověry
K Halloweenu se vážou také pověry. Černá kočka přináší štěstí, bílá smůlu. Uvidíte-li pavouka, přijde vás navštívit váš zesnulý příbuzný. Pokud budete v přítomnosti ducha, vaše svíčka sama zhasne. Uvidíte-li v tento den sovu, může odnést vaši duši. Dobrému zdraví se budete těšit po celý rok, položíte-li si večer pod polštář červené jablko a ráno jej sníte. Na Halloween se pořádají různé akce a soutěže pro děti, kdy sami zdobí dýně. Oblékají se do masek, chodí v průvodu, pořádají se karnevaly a různé akce. Dospělí si Halloween užívají na různých pořádaných akcích. Zajímavá atmosféra bývá na hradech i zámcích, kde se slétávají strašidelně nalíčené příšery v různých kostýmech a parukách. Halloween párty si lze udělat i doma nebo na zahradě. V České republice ale stále Halloween nepatří mezi tradiční svátek. Před dům se symbolicky dávají halogenové dýně, což se dělalo i v rámci Dušiček, ale do oslav se většina lidí stále moc nezapojuje.
