Jaderná energetika si letos připomene kulatá výročí řady významných událostí a mezi nimi určitě nechybí 150 let od narození Marie Curie-Skłodowské, francouzské vědkyně polského původu. Dovedete si vůbec představit, jak by asi vše na světě vypadalo, kdyby Marie Curie-Skłodowská nezkoumala onu radioaktivitu, a kdyby se pak třeba Enricu Fermimu nepovedlo nadobro spoutat řetězovou reakci štěpení uranu, anebo kdyby nakonec na mírové využití jaderné energetiky nedohlížela právě Mezinárodní agentura pro atomovou energii k tomu určená? Podívejme se na dějiny, významné události a souvislosti.
150 let uběhlo od narození Marie Curie-Skłodowské
Dne 7. listopadu 1867 se narodila významná francouzská vědkyně polského původu, která byla ve svém životě 2x vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé toto vyznamenání obdržela v roce 1903 za fyziku a za výzkumy radioaktivity spolu se svým manželem Pierrem Curie a také s objevitelem radioaktivity Henri Becquerelem. Podruhé jí byla udělena Nobelova cena v roce 1911 za chemii za izolaci čistého radia. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů i objev dvou nových chemických prvků radia a polonia. Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity.
První žena v historii přijatá na fakultu fyziky a chemie
V roce 1891 Skłodowska také jako první žena v historii složila přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny. Studium bylo těžké. Přes den studovala a po večerech doučovala a vydělávala jiné, aby si vydělala na živobytí. V roce 1893 získala licenciát a byla laborantkou v průmyslové laboratoři Lippmanových závodů. Při tom studovala na Sorbonně a svůj druhý licenciát, z matematiky, získala v roce 1894. Mimo jiné zkoumala i radioaktivitu v Jáchymovských dolech. Maria Curie-Skłodowska zemřela 4. července 1934 v nemocnici Sallanches u Paříže na aplastickou anémii způsobenou ionizujícím zářením materiálů, se kterými pracovala bez ochranných prostředků.
75 let uběhlo od první řízené řetězové štěpné reakce v uranu
Přesně polovinu doby od narození známé vědkyně, tedy 75 let si připomínáme od první umělé řetězové reakce spuštěné 2. prosince 1942. Enric Fermi na bývalém sportovním stadionu v Chicagu zkonstruoval první jaderný reaktor i s moderátorem, tedy látkou, která výrazně zpomaluje neutrony na rychlost vhodnou k dalšímu štěpení jader atomů 235U. Týmu vědců se tak podařilo spoutat řetězovou štěpnou reakci a přinutili ji poprvé v historii lidstva také poslouchat řízené pokyny člověka. Tým Enrica Fermiho měl tehdy k dispozici jen zcela primitivní pomůcky v podobě teploměrů a ionizační měřicí komory. V praxi po vytažení poslední z 3. kadmiových regulačních tyčí se tento tisícitunový blok grafitu ohřál hned o několik °C. Poprvé to bylo díky energii pocházející ze štěpení jader uranu.
60 let uběhlo od založení Mezinárodní agentury pro atomovou energii
Roku 1957 byla z iniciativy OSN také založena Mezinárodní agentura pro atomovou energii se zkratkou MAAE, se sídlem ve Vídni. Spojení mezinárodních zkušeností a autority dozorných orgánů přispělo ke snížení onoho velkého rizika šíření jaderných zbraní a k celkovému zlepšení úrovně jaderné bezpečnosti po celém světě.
45 let uběhlo od spuštění první jaderné elektrárny v tehdejším Československu
První těžkovodní reaktor chlazený oxidem uhličitým, který byl označován jako A-1, typu KS-150 se u nás budoval od srpna 1958. Do komerčního provozu byl uveden v prosinci v roce 1972 v Jaslovských Bohunicích.
40 let uběhlo od instalace tokamaku GOLEM v Praze původně půjčeného
Český tokamak GOLEM patří k nejstarším na světě. Původně jej zapůjčil Praze v roce 1977 pod jménem TM–1 moskevský Ústav atomové fyziky I. V. Kurčatovova. Zásadní rekonstrukcí prošel v roce 1984 a pak byl pojmenován CASTOR, tedy Czech Academy of Science Torus. Do roku 2006 pak sloužil ke studiu chování okrajových vrstev plazmového pole, neinduktivního vytváření tzv. vlečení proudu plazmatem a dále pak k materiálovým výzkumům. Pak byl přestěhován na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Břehové ulici na Praze 1. Pod jménem GOLEM zde slouží k výuce a experimentům studentů specializace Fyzika a technika termojaderné fúze.
30 let uběhlo od podpisu smlouvy o projektu tokamaku ITER
Pod patronací Mezinárodní agentury pro atomovou energii spolu podepsaly smlouvu o projektu ITER v roce 1987 země jako USA, SSSR, Japonsko a Evropská unie. Termojaderný ITER má prokázat vědeckou, inženýrskou i ekonomickou proveditelnost termojaderné elektrárny. Místem stavby tokamaku ITER je francouzské Cadarache.
Česká nukleární společnost
Česká nukleární společnost, ČNS, byla pak založena v roce 1990 jako dobrovolná a nezisková odborná organizace s cílem je provádět osvětu, vzdělávat veřejnost a šířit objektivní informace v mírovém využívání jaderné energie v ČR. Je také členem Evropské nukleární společnosti a ČSVTS.
