Egyptská královna Kleopatra vešla ve známost jako nejkrásnější žena v dějinách lidstva. Ve své době byla zároveň nejmocnější ženou světa. Její život je dost dobře zmapován, což ale neplatí o její smrti. Často se traduje, že spáchala sebevraždu a dobrovolně se nechala kousnout jedovatým hadem. Podle mnoha historiků ale nesedí jak verze o sebevraždě, tak ani o hadím uštknutí.
Kleopatra
Asi nejznámější historická panovnice Kleopatra VII. byla egyptskou královnou pocházející z dynastie Ptolemaiovců. Narodila se v roce 69 před naším letopočtem a již ve svých 17. letech byla jmenována spoluvladařkou. Cesta panováním a vládnutí moci byla velmi dlouhá a dost krvavá. Naplňovaly ji politické intriky i útěky z Egypta, ale nakonec byla její vláda úspěšná, i když na poměrně krátkou dobu. Asi největší zlomový okamžik nastal ve chvíli, kdy se vydala navštívit Římskou říši a tehdejšího mocného vládce Caesara. Po jeho smrti se dost ostře schylovalo k občanské válce, do které se Kleopatra nechtěla zapojit, a věděla proč.
Kleopatra VII. a láska
Hlavními aktéry zmíněné války byli Marcus Antonius a Octavianus. I když se velmi snažil Egypt o neutralitu, Kleopatra neodolala kouzlu Antonia a zamilovala se do něj. Šťastný Antonius musel najednou řešit nový problém, který vyvstal v podobě Octaviana, který chtěl Římu mocně vládnout sám, a proto nejprve zcela rozdrtil jeho armádu a následně i rozsáhlé egyptské loďstvo. Egypt se stále více houpal a upadal do propasti. Kleopatra v té době uprchla a zaslala zakódovaný dopis Antoniovi. Ten si jej ale bohužel dost špatně vyložil a pochopil z něj, že Kleopatra spáchala sebevraždu. To jej hluboce ranilo a zlomilo. Proto se rozhodl vzít si život i on sám. Pravdivé informace o tom, že se Kleopatra života nevzdala, se dozvěděl až příliš pozdě. Zemřel jí v náručí. Následně se zabila i sama Kleopatra 12. srpna 30 př. n. l.
Kleopatřina smrt
Díky historickým záznamům jsou k dispozici poměrně podrobné informace o tom, jak sebevraždu Kleopatra provedla. Historik Plútarchos tvrdí, že to bylo následovně. Nechala si do své komnaty přinést košík s datlemi, mezi kterými se skrýval jedovatý had. Ten egyptskou panovnici uštkl a ona pak v poklidu zemřela. S Kleopatrou měl málo společného. Narodil se totiž asi 100 let po Kleopatřině smrti a nebyl moc velkým příznivcem Egypta. Velkou otázkou pak i nadále zůstává, jak by mohla Kleopatra po uštknutí hadem v poklidu a okamžitě zemřít. Své oběti hadí jed totiž zabíjí pomalu a poměrně dost bolestivou smrtí.
Údajně s Kleopatrou zemřeli i služebné
Objasněno také nebylo, jak dokázaly 2 služebné, které měly údajně zemřít s Kleopatrou, pronést ukrytého hada v košíku. Nejsou zrovna klidní a poslušní, navíc dorůstají několikametrových délek. Pokud se jednalo o kobru, která je pro Egypt typická, není to zrovna malý kousek. Had nemá dostatek jedu na to, aby zabil během pár minut hned 3 dospělé osoby najednou. A pronést hady 3 už je v jednom košíku takřka nemožné.
Verze smrti zeměpisce Strabóna
Kleopatřin současník, řecký zeměpisec Strabón, popsal 2 varianty Kleopatřiny smrti. Buď se nechala uštknout zmíněným hadem, anebo se otrávila nápojem z několika různých jedů. K této variantě se pak přiklání celá řada historiků v čele s Christophem Schaeferem. Následně také upozorňují na další zajímavost. Podle výzkumníků z University of Manchester nemohla být Kleopatra zabita hadím kousnutím. Navíc tradiční zobrazení panovnice s kobrou označili za zcela nemožné a informoval o tom server BBC.
Egyptologové a specialisté na plazy
Egyptologové a specialisté na plazy spojili hlavy dohromady, aby celkově prozkoumali hodnověrnost příběhu o královně Kleopatře zabité kobrou ukryté v koši s fíky. Vědci dokládají, že had, který by dokázal zabít 3 lidi najednou, by byl příliš velký na to, aby se vešel do košíku a byl propašován do královnina pokoje. Zpochybňují verzi příběhu hned 3x po sobě. Od doby římského impéria se smrt Kleopatry sice přikládá na vrub jedovatému hadovi, kterého královna údajně použila ke spáchání sebevraždy, ale prakticky je to nemožné.
Egyptoložka Joyce Tyldesley a Andrew Gray
Egyptoložka Joyce Tyldesley a Andrew Gray, kurátor muzea herpetologie v Manchesteru také svorně tvrdí, že kobra by byla prostě příliš velká. Hadi obvykle dorůstají 2 metrů a existují i exempláře 2,5 metru dlouhé. I kdyby se podařilo do komnat hada dostat, i tak je vysoce nepravděpodobné, že by dokázal zabít hned 3 lidi tak rychle. Jde jen o 10 % šanci, že by na jejich kousnutí zemřeli. Většina kousnutí je suchá, bez vstříknutí jedu. Jejich jed způsobuje nekrózu a zabíjí dost pomalu. Je nemožné použít plaza, aby postupně zabil 3 lidi. Hadi používají svůj jed k lovu či k ochraně, jed si šetří a používají ho jen v případě potřeby.
