Svátek svatého Martina je spojen s mnoha tradicemi a pranostikami. Ta nejznámější z nich říká, že svatý Martin přijede na bílém koni a přiveze nám první sníh. V tento den se pořádají různé průvody, doma se peče husa svatomartinská husa k obědu a na první ochutnání čeká rovněž mladé Svatomartinské víno. Svátek svatého Martina byl vždy jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Svatému Martinovi je zasvěceno přes 4 500 kostelů a kaplí na celém světě. Mnoho z nich je v Evropě, zejména ve Francii. V ČR najdeme rotundu svatého Martina na Vyšehradě.
Svátek svatého Martina
Děti i hospodáři čekali na první bílý sníh a hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu, martinské rohlíčky nebo podkovy často zvané také martiny, roháče či zahýbáky. Šlo veměs o tučná jídla, aby se lidé připravili a zásobili na dlouhou chladnou zimu. Dříve byla martinská husa poslední možnost pečení před šestitýdenním adventním postem. Čeledi končila sjednaná služba, dostávala mzdu a hledala si nového hospodáře, nebo si o rok prodlužovala dohodu. Uzavíraly se smlouvy mezi obcí a obecním pastýřem, ovčákem i ponocným. Konaly se dobytčí či výroční trhy. Tento den se hodně slavilo a jsou záznamy o výtržnostech prováděných martínky, tedy čeledí.
Svatý Martin patron koní, vinařů a hus
Svatý Martin byl patronem koní, a proto se na mnoha místech konaly poutě, patronem vína, a podle tradice se první mladé víno otevírá právě na svatého Martina přesně v 11 hodin, a do třetice byl svatý Martin i patronem hus. Legenda o tom, že když měl přijmout biskupskou hodnost, schoval se pro svou skromnost do husince mezi hejno hus před vyslanci. Husy jej kejháním prozradily a on musel tuto poctu přijmout. Jiná verze říká, že ho při kázání rušily husy svým kejháním, a proto je za to odsoudil na pekáč. Ať tak nebo tak, v každém případě musel svatomartinská husa na pekáč a neměla by v den jeho památky chybět na našem stole.
Jak se slaví
U nás se pořádají průvody svatého Martina jedoucího na koni. Ten je často spojován s lampionovým průvodem nebo je součástí svatomartinských slavností, kde se poprvé ochutnává Svatomartinské víno. Svatomartinské akce se konají ve všech větších městech, ale tradiční slavnosti jsou i v malých vinařských obcích na jižní Moravě. Za našimi hranicemi se slaví často tak, že se v předvečer svatého Martina zapaluje martinský oheň. V Holandsku, Německu a Rakousku se svátek často slaví průvodem, v němž bývá muž na koni představující sv. Martina a je doprovázen svým pomocníkem, což je zase obdoba českého Mikuláše.
Trocha historie
Oslava svátku svatého Martina má dlouhou tradici a slaví se už od 7. století. Patřil k jedněm z nejoblíbenějších svátků, kdy se konávaly posvícení a poutě. Svatý Martin je neodmyslitelně spojený s hody, svatomartinskou husou a svatomartinským vínem. Svatý Martin z Tours, latinsky Martinus, byl římský voják, poustevník a biskup. Nepatří mezi mučedníky, přesto jej církev označila za svatého. Byl zakladatelem prvních klášterů ve Francii, svou misijní činností potíral pohanství a lidi obracel na křesťanství. Uzdravoval prý i posedlé zlým duchem, malomocné a křísil mrtvé. Zastával se nespravedlivě vězněných a odsouzených lidí, ve jménu lidskosti a křesťanské spravedlnosti se dokonce klidně odvážil jít intervenovat k císaři Valentianovi i Maximovi.
Kdo byl svatý Martin
Svatý Martin se narodil roku 316 n. l. jako Martin Tourský. Otec byl pohanský římský důstojník v římské provincii Horní Panonie, tedy v dnešním Maďarsku. V 15 letech donutil Martina stát se vojákem. S jeho osobou je spojováno mnoho legend. Byl pověstný svojí laskavostí, smyslem pro spravedlnost a známým se stal zejména díky legendě, kdy se rozdělil o svůj plášť se žebrákem. Chtěl být vzorem soucitu s chudým. V roce 372 přijal biskupský stolec v Tours, ale i po svém jmenování biskupem žil i nadále jako mnich v chatrči poblíž řeky Loiry. Zde později vzniklo opatství Marmoutier. Zemřel roku 397 v 81 letech v Candes u Tours. Je patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů, Nejčastěji bývá zobrazován na koni s půlkou pláště a žebrákem.
Zvyky a pověry
Podle pečené husy předpovídali předkové počasí na další zimu. Množství a rozmístění podkožního tuku na těle husy ukazovalo, zda bude tužší zima. Ti se dalo odhadovat také podle stavu jejich kostí. Věřilo se, že čím tmavší je hrudní kost husy, tím blátivější budou Vánoce. Naopak čím světlejší, tím více sněhu. Na podzim se zimní počasí předvídalo i podle množství vrstev cibule, jak dlouho se drží listí na stromech.
Svatomartinské pranostiky
Martin a Kateřina na blátě, Vánoce na ledě. Na svatého Martina bývá bílá peřina, nebo také, je nám dobrá peřina. Na svatého Martina kouřívá se z komína. Martinův led bude vodou hned. Na svatého Martina, má být ryba slovena. Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém a jsou mlhy, bude zima střídavá, přijede-li na žlutém a je sucho, přijde zima tuhá a suchá. O svatém Martině husa nejpěkněji zpívá. Radost Martina je hus a džbán vína.
