Dne 17. listopadu se slaví státní svátek ČR. Jde o Den boje za svobodu a demokracii, výročí perzekuce českého studentstva v roce 1939 a zahájení sametové revoluce v roce 1989. K tomuto datu se tedy váží hned 2 události. Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel hned po roce 1939 v zahraničí za pomoci exilové vlády aktivní činnost a vyvrcholením byla londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941. Ta přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, které vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.
Výročí perzekuce českého studentstva v roce 1939
Ta první je z roku 1939, kdy byly české vysoké školy uzavřené nacisty. Stalo se tak bezprostředně po pohřbu Jana Opletala, jehož čin byl velkým hrdinským projevem odporu proti německé okupaci. Hitler pak následně nařídil, aby všechny demonstrace byly silou potlačeny. Následně byly uzavřeny veškeré vysoké školy a 9 vedoucích představitelů vysokoškoláků bylo ihned popraveno. 17. listopad 1939 byl stanoven po následujících událostech. Po pohřbu studenta Jana Opletala 16. listopadu 1939 v reakci na nepokoje spojené s jeho pohřbem rozhodlo vedení Nacistického Německa o uzavření českých vysokých škol na 3 roky.
Události roku 1939
V noci z 16. na 17. listopadu provedly nacistické bezpečností složky razie v Praze, Brně a Příbrami. Cílem bylo dopadnout vedoucí studentských organizaci a internovat ostatní studenty. Celkem 9 představitelů studentských vůdců jako byl, Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert, bylo popraveno bez soudu v Ruzyňských kasárnách. Celkem 1 200 zatčených studentů bylo převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. Ti, co přežili, byli ve většině propuštěni koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1 500 studentů jich nepřežilo 35 útrapy koncentračních táborů.
Zahájení sametové revoluce v roce 1989
Druhý den, který slavíme je zahájení sametové revoluce v roce 1989. Tento den si většina z nás pamatuje. Váže se ke studentským protestům na Národní třídě, které byly násilně potlačeny rukou Veřejné bezpečnosti a tak spustily sametovou revoluci. Takto se to traduje. Variantou ale je, že šlo o připravené předání moci a studenti, celebrity i lid byli jen nástrojem tohoto převratu. Kdo to zažil, sám v tom má s postupem času jasno. Listopadové události pak urychlily pád komunistického režimu. Označení sametová revoluce vymysleli novináři. Byla provedena v podstatě bez násilí a na základě vzájemného dialogu. I to je důkazem, že byla předem připravená. Nejvýraznější osobností celé revoluce se stal v té době ještě budoucí prezident Václav Havel.
17. listopad 1989
Pamětní deska na Albertově odkazuje k událostem 17. listopadu 1989. Dne 17. listopadu 1989 připomínka 50. výročí nacistických represí přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu. V pátek 17. listopadu se právě na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol. Odpoledne bylo na Albertově 500 až 600 lidí a jejich počet rychle narůstal. Manifestace začala v 16 hodin písní Gaudeamus igitur a projevem Martina Klímy z Nezávislých studentů. Státní bezpečnost odhadla počet účastníků na 15 000 lidí, další zdroj hovoří o 50 000 lidí. Za necelou hodinu byla manifestace ukončena a pořadatelé vyzvali k pochodu na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy. Část lidí chtěla směřovat na Václavské náměstí, podle letáku. Mezi odhodlanými byl poručík StB Ludvík Zifčák, který byl pak pokládán za mrtvého studenta Martina Šmída. Na Vyšehrad dorazil dav asi 10 000 lidí, zaplnili prostranství před kostelem a po 18 hodině byla demonstrace oficiálně ukončena.
Po oficiálním ukončení demonstrace
Pak se dav neplánovaně vydal do centra města a 5 000 lidí pokračovalo na Karlovo náměstí. Asi v 19 hodin přišel rozkaz dav zablokovat a policejní kordon zatarasil Most 1. máje. Dav tedy nešel na Pražský hrad a demonstrující zahnuli na Národní třídu a Václavské náměstí. O půl hodiny později byla kordonem přehrazena Národní třída u Perštýna. Účastníci si sedli na zem před pořádkové jednotky. O čtvrt hodiny později uzavřeli ulice Mikulandské i Voršilské, a k zablokování ústupu Národní třídou zpět směrem k Národnímu divadlu. Asi 10 000 demonstrantů bylo uzavřeno mezi 2 policejní kordony. Demonstrující při pokojné demonstraci provolávali hesla, jako Máme holé ruce a ještě byl demonstrantům umožňován jednotlivě volný odchod.
Jak to bylo dál
Přibližně ve 20 hodin došlo ke změně situace, nebylo možné obklíčení opustit a policejní kordon postupoval směrem od Národního divadla a prostor zahušťoval. Pohotovostní pluk veřejné bezpečnosti a Odbor zvláštního určení, tzv. červené barety, začaly demonstrující surově bít obušky. Účastníci demonstrace byli vyzývání k rozchodu a jediné únikové cesty vedly skrz uličky, kde byli demonstranti brutálně biti. Do půl desáté večer byla demonstrace násilně rozehnána, někteří účastníci byli zatčeni a naloženi do autobusů. Po rozehnání demonstrace stále docházelo ze strany pořádkových jednotek k napadání jednotlivců a skupin přihlížejících. Nezávislá lékařská komise uvedla, že 568 lidí bylo zraněno během zásahu. Spousta z nich se ale nenechala ani ošetřit, takže číslo není známo. Šlo-li o připravené předání moci, buďme rádi, že to dopadlo jen tak.
