Mnoho věcí stále nechápeme. Některé poznatky starobylých národů jakoby spadly sami z nebe. Obrovský rozvoj vědomostí u starověkých národů je pro nás tak nepochopitelný a náhlý, že si to nedovedeme vysvětlit. Proto se občas domníváme, že nám tito dávní obyvatelé naší krásné planety spadly rovnou z nebe. Možný tyto obrovské znalosti získali od představitelů vyspělejší kultury.
Kdo jsou Olmékové
Nejslavnější pamětihodnosti pocházející z doby rozkvětu slavné olmécké kultury jsou známé obří kamenné hlavy ležící na území dnešního Mexika. Olmékové, kteří obývali v prvním tisíciletí před naším letopočtem oblast Mezoameriky, vynikali nejen v sochařství, ale i v mnoha dalších dovednostech. Mají na svědomí třeba vynález gumového míče. Postavili ale i vzácné dávné pyramidy. Ani matematika, nebo spíše počty jim nedělaly vůbec žádný problém a navíc patřili k vynikajícím znalcům tehdejší oblohy. Naši vědci a badatelé je podezřívají, že své vědomosti převzali odjinud.
Krutá míčová hra
V očích hráčů omámených fanatizmem se leskly ohníčky a po spoře oděných tělech fyzickým vypětím stékal pot. Hrála se krutá míčová hra, kdy si chce každé z mužstev za každou cenu udržet míč a následně jej dostat ho do obruče. Ve hře šlo totiž doslova o život, protože poražený tým čekala poprava a obětování bohům. Krvelačná míčová hra byla v oblibě u obyvatel Latinské Ameriky. Při manipulaci s míčem museli hráči podávat ohromné fyzické až gymnastické výkony. Míč nesměl spadnout při hře na zem a sportovci se jej nesměli dotýkat rukama ani nohama. Udržovali jej ve vzduchu pouze koleny, boky, lokty, rameny a ostatními částmi těla. Tuto obtížnou sportovní disciplínu vymysleli zřejmě Olmékové. A jim asi také vděčíme za vynález gumového míče.
Udivující znalosti i schopnosti
Olmékové nebyli žádný primitivní národ, který by se věnoval jen provozování smrtelně nebezpečným sportům a uctívání bohů krvavými rituály. Olmékové zřejmě také vytvořili nejstarší pyramidy ve Střední Americe. Vršili hlínu do kužele a vzorem jim byly sopky. Příslušníci dávné civilizace byli zdatní počtáři a astronomové. Znali i souhvězdí, které jsme my odhalili až pomocí moderních teleskopů. Právě od nich asi Mayové převzali vzácné poznatky potřebné k vytvoření svého proslulého Mayského kalendáře.
Teleskop, kompas i první písmo
Olmékové rovněž údajně sestrojili nejstarší kompas a jako vůbec první americký národ také používali písmo. Dodnes ale tyto obrázkové znaky nikdo ze současných lidí nedokáže přečíst. Historikové zatvrzele tvrdí, že Olmékové nepoužívali kolo, ale mezi vzácné artefakty olmécké kultury patřily i hračky na kolečkách. Kola sloužila jen na hraní. Kolo bylo odmítnuto jako nástroj, vedoucí ke zkáze a možná je na tom hodně pravdy, logiky a moudra.
Odkud Olmékové přišli
Znalosti Olméků jsou přímo fantastické. Záhadologové spekulují nad tím, kde je duchovní otcové obdivovaných Mayů získali. Švýcarský záhadolog Erich von Däniken sází na mimozemšťany, ale britský spisovatel Graham Hanckock má ale jinou teorii. Podle něj dávné monumenty nevystavěli Olmékové, ale naopak Atlanťané. A právě od příslušníků tohoto bájného národa podle něj také obdrželi dávní obyvatelé Ameriky své velmi rozsáhlé a obdivuhodné poznatky. Jiné hypotézy hledají původ Olméků v Africe a opírají se zejména o skutečnost, že mnohé z nalezených soch mají nápadné černošské rysy.
Záhada Olméků
Olmécká kultura vzkvétala přibližně v letech 800 – 400 př. n. l. Proto je třeba si klást otázky, zda mohli někteří z těchto tehdejších obyvatel Afriky disponovat znalostmi, které by jim umožnily přeplout širý oceán. Zůstává také záhadou, jak původ Olméků, tak i tajemný zánik jejich civilizace. Mizí zcela záhadně asi ve 4. století př. n. l. Vědci se dodnes dohadují, zda má konec vyspělé kultury na svědomí výbuchu sopky, nebo náhlé klimatické změny. Možná se někdy o nich dozvíme více.
