Všichni asi víme, že bychom si měli denně dopřát asi 8 hodin spánku. V případě, kdy tělu nedopřejeme potřebnou dobu spánku pro regeneraci, řada vědeckých studií nám osvětlí, že hazardujeme s naším zdravím.
Potřeba spánku
Dostatek spánku je nejdůležitější u malých dětí. Studie výzkumníků v USA se nyní snažila najít souvislost mezi nedostatkem spánku v dětství a následným rozvojem emočních poruch pozorovaným v pozdějších letech. Zveřejnění výsledků proběhlo na serveru Science Alert. Vědci dokázali zjistit, že málo spánku vede k negativním emocím u dětí a zároveň změní pozitivní citové zážitky.
Vznik deprese a úzkosti
Tým vědců z univerzity v Houstonu takto odhaloval souvislosti mezi negativními emocemi a následným rizikem vzniku deprese a úzkosti. Zaměřili se na děti, protože podobné problémy s úzkostí a depresí se vyvíjí opravdu velmi brzy a pak se jedná o trvalé problémy. Psycholožka Candice Alfanová z univerzity v Houstonu se svým týmem pozorovala celkem 50 dětí ve věku 7 až 11 let. Jen pouhé 2 noci špatného a nedostatečného spánku způsobily, že měly děti mnohem menší radost z pozitivních zpráv. A stejně tak si mnohem méně vzpomínají na pozitivní zkušenosti.
Ztráta vnímání pozitivních zpráv a prožitků
Bez dostatečného spánku mnohem méně hledáme pozitivní zprávy, obzvlášť když je k tomu potřeba nějaké úsilí. Po delší době se razantně snižuje kvalita života a naopak markantně zvyšuje šance depresí. Je třeba, aby brali rodiče spánek jako důležitou součást celkového zdraví, podobně jako třeba čištění zubů. Další studie ukázala, že spánek dětí má vliv na emocionální vývoj až do 9. let.
Pravděpodobnost úmrtí v důsledku mozkové mrtvice
Další studie zveřejnila výsledky na stránkách American Heart Association a ukázala, že dlouhodobý nedostatek spánku také zvyšuje pravděpodobnost úmrtí v důsledku mozkové mrtvice u lidí trpící cukrovkou a onemocněními kardiovaskulárního systému. Nebezpečí hrozí lidem se zvýšeným krevním tlakem nebo se špatným metabolismem glukózy.
Metabolický syndrom
K výsledkům lékaři došli po pozorování náhodně vybraných 1 334 mužů a žen v průměrném věku 49 let, kdy 42 % tvořili muži. V nich byla vyčleněna skupina zahrnující lidi s rizikovými faktory, jako je vysoké BMI, zvýšená úroveň cholesterolu a vysoký krevní tlak. Tyto faktory jsou souhrnně označovány jako metabolický syndrom. Průměrná doba sledování byla 16,6 let a 22 % účastníků během ní zemřelo, což je poměrně vysoké číslo vzhledem k průměrnému věku.
Pravděpodobnost
V porovnání s lidmi bez rizikových faktorů je u těch s metabolickým syndromem, jenž spí více než 6 hodin, asi 1,49x větší pravděpodobnost, že zemřou na cévní mozkovou příhodu, ale u těch, co spali méně než 6 hodin, to byla už 2,1x větší pravděpodobnost, že zemřou na srdeční onemocnění nebo mrtvici. Odborníci proto lidem s rizikovými faktory doporučují alespoň 6 hodin spánku denně, jinak je pravděpodobnost úmrtí v důsledku mozkové mrtvice 2x vyšší než u zdravých lidí s množstvím spánku vyšším než 6 hodin denně.
Více hádek a méně produktivity
Vědci z Rotterdamské školy managementu, který vedla vědkyně Laura Giurgeová zjistili, že nedostatek spánku vážně naruší chod firmy kvůli hádkám zaměstnanců. Nedostatek spánku kvůli snížené sebekontrole způsobuje hádky v práci a firmy stojí miliony na ztracené produktivitě. Jediná noc beze spánku ovlivní rozhodování zaměstnance a omezí mu schopnost ovládat impulsy. Jde o sobecké nutkání bez ovládání sebekontrolou.
Destrukce a selhání
Nevyspalí pracovníci jsou mnohem náchylnější ke krádežím a hrubému chování vůči kolegům, což vede k destruktivnímu cyklení. Kvůli únavě je mnohem složitější překonat pocit selhání a snažit se jakkoliv zlepšit své chování. Pokud bychom několik dní nespali vůbec, zemřeli bychom. To prokázaly pokusy na dospělých kočkách a psech, kteří po 15 dnech nepřetržitého bdění postupně hynuli na celkové vyčerpání organismu. To na sérii pokusů potvrdil i filozof Allen Rechtschaffen, který dlouhodobě bránil ve spánku krysám. Hlodavci byli oslabení, pak ve stresu, měli poruchy pohyblivosti a hubli. Došlo ke zduření žláz s vnitřní sekrecí, žaludečním vředům a krysy uhynuly do měsíce.
Nedostatek spánku má jen jedno pozitivum
Pokud trpíte častými depresemi, může být pro vás nedostatek spánku lék. Příliš dlouhý spánek i chronická nespavost může stavit jen zhoršit. Pokud ale spánek zcela vynecháte den co den, deprese mohou zmizet. Výzkum zveřejnil vědecký magazín The Journal of Clinical Psychiatry. V roce 2002 a pak i v roce 2010 vyšla studie, která tvrdí, že jedna noc nedostatečného spánku zlepší kondici lidí trpícím depresemi až o 60 %.
66 nezávislých spánkových studií
Současná studie je z meta analýzy 66 nezávislých spánkových studií provedených mezi lety 1974 a 2016 a udává, že nedostatek spánku rapidně tlumí symptomy deprese u 1/2 pacientů. V 66 studiích byly zaznamenány případy výzkumu korelace. Zkoumáni byli lidé s totálním nedostatkem spánku, s částečným, s krátkým i dlouhým. Částečný nedostatek spánku 3 až 4 hodiny v noci a pak bdělost po dobu 20 až 21 hodin měla stejné účinky při snižování symptomů deprese, jako když nespíme celých 36 hodin. Deprese se snížily u 45 až 50 % pacientů. Nedostatek spánku je efektivní, jak shrnula výzkumnice Elaine Bolandová, bez ohledu na to, o jakou formu nedostatku spánku či typ deprese jde, byla nalezena téměř ekvivalentní míra reakce. Je nutné dořešit, jak ale zařídit, aby tělo nestrádalo.
