Pokud se budíte unavení, stejně tak chodíte z práce a máte problémy se spaním, něco je špatně. Trpíte nedostatkem energie, svalovými bolestmi a cítíte neustálý pocit beznaděje, i když se snažíte sebevíc? Na vašem prahu stojí syndrom vyhoření. Často se sice uvádí, že se tento syndrom nejčastěji vyskytuje u tzv. pomáhajících profesí, vysoce ohroženi jsou ale všichni zaměstnanci vykonávající jakoukoliv profesi. Jednotlivé spouštěče stresu jsou velmi individuální, ale mají společného jmenovatele. Jde o pocit ohrožení sebeúcty, celkové pohody a někdy i samotné existence. Pocit ohrožení vzniká, pokud jsou na nás kladeny příliš vysoké požadavky, které nelze kvalitně či vůbec splnit.
Naučte se říkat NE
Musíte být občas sobečtí a myslet jen sami na sebe. Jestliže cítíte, že je toho na vás prostě moc, řekněte NE a určitě se nepřetěžujte. Naučit se ale říci NE není pro většinu z nás vůbec jednoduché. Někteří raději kývneme, abychom se vyhnuli konfrontaci, někteří si chtějí zvýšit sebevědomí a zavděčit se. Jiní se bojí, že někoho naštvou, zklamou nebo přijdou o práci. Neznamená to začít být arogantní a sobecký. Je třeba si pouze udržet vlastní životní prostor, názor a identitu. Je dobré, pokud máte kolem sebe dobrý tým, který pracuje na jednotlivých činnostech s vámi. Je třeba tyto činnosti do týmu delegovat a mít odpovědnost za sebe i za druhé, ale zároveň dodržet správný postup během delegování bez známek rozkazu.
Opusťte syndrom zachránce a pomocníka
Vyměňte lítost za soucit. Význam slov je zcela odlišný. Lítost je negativní vlastnost, cítit soucit je ale empatické a přirozené. Vyhněte se tedy přecitlivosti k potřebám druhých lidí. Dodržte rozmezí mezi soucitem a emocionálním odstupem. Nepřebírejte zodpovědnost za všechny a za všechno. Čím více budete totiž ostatním pomáhat, tím více budou oni sami bezmocní. Je třeba je udělat samostatnými, aby to zvládli sami. Medvědí služba je zhoubná. Cestou ven z problémů je jakýkoliv krok k vymanění se z koloběhu zklamání a stresu. Zaměstnejte se činnostmi, které milujete.
Pozitivní myšlení
Nebudujte v sobě averzi k tomuto slovnímu spojení. Opusťte negativního myšlení. Život prostě vždy nejde tak jak chceme. Než ale dojdeme na jeho konec, je třeba si to tu alespoň v rámci možností trochu užít. Jakmile podlehnete sebelítosti a přemýšlení o všech katastrofických scénářích, je to cesta k syndromu vyhoření. Sepište si své dobré, vlastnosti, co vám, jde, co máte na sobě rádi a z čeho se radujte. Oceňte to, co umíte a dokážete. Užívejte si pozitivní stránky života a pěkné chvíle.
Nevyčerpávejte se
Včas doplňujte energii a vždy vyrovnávejte pracovní zátěž nutnou dobou odpočinku. Věnujte se oblíbeným činnostem a nezanedbávejte vztahy, kde se cítíte dobře, baví vás a naplňují. Dopřejte si čas od času delší odpočinkovou dovolenou. V průběhu pracovního týdne si najděte čas na hodinu jógy, běžte si zaběhat nebo se věnujte jinému sportu. Vaše práce není středem vesmíru a každý je nahraditelný. Neodevzdávejte svůj život do rukou těch, co to neocení.
Vyjadřujte otevřeně své pocity
Nikdy v sobě nic neduste, a pokud se vás cokoliv dotkne, dejte to ihned citlivě najevo, ať toho druhého nezasáhnete, ale ať zároveň ví, že tohle se vám nelíbí. Neduste své pocity v sobě. Musíte mít přítele, kterému se musíte svěřit. Klidně i psychologa, kterému můžete otevřeně vylíčit všechny své problémy a pocity. Sdílená bolest je poloviční bolest. Pocit úlevy je totiž jednoznačně nejlepší cestou od syndromu vyhoření.
