Váže se k němu mnoho legend, po staletí nedal spát mnoha hledačům pokladů a dobrodruhům, o jeho nalezení se snažili i nacisti. Co je tím nejhledanějším pokladem na světě?
Svatý grál
Svatý grál, kalich, ze kterého pil Ježíš Kristus při poslední večeři, a ve kterém byla zachycena jeho krev po ukřižování. Nejčastější legenda je spojena s rytíři kulatého stolu krále Artuše a Templářským řádem. Svatý grál, relikvie, ze které pil Ježíš Kristus při své poslední večeři, posloužila Josefu z Arimatie, jenž po Ježíšově ukřižování zachytil do nádoby jeho krev. Pak se Josef s Máří Magdalenou vydali do tehdejší Francie, kde měl grál ochraňovat rytířský řád Templářů. Je velké množství výkladů, co je ve skutečnosti svatý grál. Svatý grál je také metafora pro Máří Magdalénu, kdy kalich měl značit symbol ženství a ženské lůno a mohl být i metaforou pro hlavu Jana Křtitele. Svatým grálem bývají označovány nedosažitelné předměty nebo myšlenky, které se snaží člověk vyzkoumat nebo rozluštit, a tím by měl dosáhnout zásadního pokroku.
Slovo grál je odvozeno ze staré francouzštiny, převzaté z řeckého crater, neboli misky. Existují i teorie o složenině ze spojení Sanguis Regalis, krev královská. Grál, mísa či pohár, měl sloužit jako univerzální lék, elixír mládí a života. Za svatý grál bylo v historii považováno hned několik relikvií. Jednou z nich byl kalich ze Svaté země, stříbrný kalich v bazilice v Golgotě, který ale prý nebyl ze stříbra, ale ze dřeva. Podle jiného výkladu šlo o pohár z italského Janova, tedy honosný pohár vykládaný smaragdovými kameny, který Napoleon převezl do Paříže, ale při navrácení do Janova byl vážně poškozen. Dalším místem, kde lze v dějinách najít svatý grál, je Konstantinopol. Odtamtud byl při 4. křižácké výpravě uloupen a od doby Francouzské revoluce nebyl spatřen. Za svatý grál byl považován třeba i achátový pohár uložený ve španělské Valencii.
Legenda o svatém grálu
Stará legenda o svatém grálu je spojován s Anglií. Josef z Arimatie ho měl dopravit do Glastonbury, kde vznikla na britských ostrovech první křesťanská obec. Kalich se měl později dostat na Kulatý stůl krále Artuše. Ten byl podle pravidla královské krve potomkem Marie Magdalény, kdy šla rodová linie přes jeho babičku a matku, ale i přes jeho otce. Spojitost mezi grálem a králem Artušem lze vyvodit i na základě staré welšské básně z 6. století, která je o výpravě Artuše a jeho mužů za magickou nádobou, kterou střeží 9 panen.
Strážce grálu, artušovský rytíř Perceval
Příběhy popisující přítomnost grálu na Kulatém stolu pocházejí z Bretaně i Británie. Hlavním hrdinou příběhů je rytíř a poutník Perceval, který je potomkem Josefa z Arimatie a právoplatným dědicem grálu. Strážcem grálu je nemocný Král Rybář, kterého pohár nemůže vyléčit. Perceval, rytíř bez bázně a hany, mu položil tu správnou otázku, dopravil grál na bezpečné místo a zacelil rány světa i Krále. V jiné verzi o Percevalovi, v díle Wolframa von Eschenbacha – Parzival, je svatý grál zobrazen jako kouzelný zářící drahokam, který na zem seslaly andělé. Kdo na něj pohlédne, bude věčný živ.
Svatý grál a Templářští rytíři
Verze, podle které Svatý grál střežili Templářští rytíři, vychází z představy, že ho našli v sutinách Šalamounova chrámu. Rytířský řád byl pak ale zakázán a rozpuštěn. Svatý grál pak zmizel neznámo kam. Templářský řád ale oficiálně vznikl až v roce 1118, po první křížové výpravě. Řád brzy velmi zbohatl, zejména díky velké zdatnosti rytířů v obchodu a finančnictví středověkého světa. Jejich bohatství bylo trnem v oku francouzskému králi Filipu IV. Sličnému, který pak řád zapudil.
