Dveře jsou v korporátním světě takovým sprostým slovem. Natož zavřené. Ne. Vše musí být vidět. Otevřené kanceláře vznikly (prý) proto, aby usnadnily komunikaci. Jenže někteří vědci nevěří, že tomu tak doopravdy je. A mají k tomu dobrý důvod…
Méně povídání, více e-mailů
Jednoho dne se parta vědátorů rozhodla, že by bylo dobré konečně rozlousknout, jak to v těch open spacech vlastně je. A co je nenapadlo.
Vzali pár elektronických hraček, včetně mikrofónů a jiných vychytávek, které do těchto prostorů nainstalovaly. Měly za úkol sledovat interakci mezi zaměstnanci a změny v používání e-mailu.
A jak to dopadlo?
Studie zjistila, že lidé stráví o 73 % méně času komunikací tváří v tvář. O to víc zpráv si posílají – používání e-mailu a jiných komunikačních kanálů se zvýšilo o více než 67 %.
Tohle zjištění přitom vychází z předchozího výzkumu, který open spacům taky zrovna dvakrát nelichotí. Podle něho otevřené kanceláře navíc ohrožují schopnost koncentrace na práci.
Soukromí a soustředěnost? Nedostatkové zboží
Když chcete dělat nějakou práci dobře, musíte se na ní soustředit. Na to si asi plácneme, ne?
A jiný výzkum zase dokazuje, že když se zaměstnanci nemohou soustředit, méně spolu komunikují. Co víc. Dokonce ke svým kolegům mohou být až lhostejní.
Tady narážíme na jeden z hlavních problémů. Soustředěnost a soukromí spolu jdou ruku v ruce. Jinak řečeno, plné koncentrace dosáhneme jenom tehdy, když nás nikdo neruší. Plácnemě si podruhé.
Z této jednoduché faktické rovnice nám pak vychází logický výsledek. Náš pracovní výkon může být tak nějak optimální, ale rozhodně ne maximální.
Zaměstnanci více chybují. Ušlé zisky se zvyšují. A pocity stresu či vyhoření jakbysmet. Další (neblahé) následky si domyslete sami.
Pracujete v kanclu bez dveří? Tak to upřímnou soustrast…
Zdroj: BBC (upraveno a zkráceno)
