Vědci od roku 2006 zmapovali 12 000 starých stromů na ploše 14 000 hektarů v jihomoravských luzích. Došlo i ke zmapování ohrožených brouků, kteří přebývají právě v těchto stromech. Tým entomologů z Biologického centra AV ČR a geoinformatiků z Ostravské univerzity provedl velký průzkum. Při tom byly nalezeni i vzácní brouci, kteří již dávno vyhynuli na mnoha místech Evropy.
Kolem toku Dyje a Moravy
Jihomoravské luhy se rozléhají mezi dolními toky Dyje a Moravy a patří k přírodně nejbohatším lesům v České republice. Kromě opravdu pestré vegetace se zde vyskytují i stovky vzácných druhů hmyzu, obojživelníků i ptáků. Jde o poslední místo v republice, kde zcela přirozeně ještě čápi hnízdí na stromech. Při mapování této oblasti vědci zaznamenávali právě údaje o všech významných dřevinách na tomto území. Evidovali druh stromu, průměr kmene, zdravotní stav, přítomnost brouků a mnoho dalších parametrů.
Fauna i flóra ruku v ruce
Chránění brouci jsou vázaní na staré stromy a zejména jejich mrtvé dřevo. Jmenovat můžeme tesaříka alpského, tesaříka obrovského či páchníka hnědého. Řadíme je mezi tzv. deštníkové druhy. Pokud je ochráníme, umožníme tak přežít i obrovskému množství dalších chráněných druhů hmyzu. Hlavním Vědci se zaměřili na známky pobytu těchto brouků, tedy výletové otvory či trus larev. Například tesařík obrovský dovede udělat do stromu díru, kam strčíte i prst. Páchník hnědý zanechává v dutinách stromů bobečky larev. David Hauck z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR uvádí, že přes den není téměř možné narazit na živé brouky.
Vzácné druhy
Objevilo se i dost vzácných druhů, které vědci v této oblasti neočekávali. Například rýhovec pralesní, je celoevropsky chráněným druhem a vyskytuje se pouze v oboře u Hluboké nad Vltavou a pralese Mionší v Beskydech. Velkým překvapením byl i dřevomil Rhacopus pyrenaeus, jeden z nejvzácnějších evropských brouků. Byl nalezen jen na několika místech Evropy a v Německu je považován za vyhynulý druh stejně jako rýhovec. Nejstarší zmapované stromy dosahují věku 400 let. Největší průměr kmene má 2,5 m. Mohutné stromy řadíme mezi pamětníky starého pastevního hospodaření, bohužel rychle mizí a jejich mladší generace zcela chybí. Výhled do budoucna není nijak příznivý.
Důležitost mohutných stromů
K celé problematice se vyjádřil také vedoucí vědeckého týmu, Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Na našem území již nejsou pastviny 150 let. Veškeré lesy jsou moc husté a jejich stromy nemají možnost vyrůst do srovnatelně obřích rozměrů. Pro biodiverzitu jsou ale právě tyto mohutné stromy nepostradatelné. Žijí v nich stovky různých druhů brouků a jde o 2x větší množství, než se vyskytuje v hustém lese. Pokud nebudou mít brouci dostatek vhodných stromů, zcela vyhynou.
Výhled do budoucnosti
Odborníci tvrdí, že je třeba nově sázet solitérní stromy na loukách. Během těžby na pasekách vždy ponechávat stát co nejvíce stojících stromů. Část našich lesů začít obhospodařovat tak, aby v nich byly také ty řidší úseky. Je třeba obnovit místa pomocí pastvy nebo tzv. výmladkového hospodaření. Výsledky mapování byly zaznamenány do interaktivní mapy a ke každému zmapovanému stromu byl přiřazen jeho zdravotní stav či průměr kmene. Lze také zobrazit vrstvy s informacemi o hustotě výskytu jednotlivých druhů mapovaných brouků v daném území.
