České bednářství se dostane na seznam UNESCO. Celkem 8 členů z řad bednářů Plzeňského Prazdroje, kteří jsou posledními pokračovateli slavného řemesla, nyní usiluje o zapsání tradiční dovednosti na seznam kulturního dědictví UNESCO. Zkušenosti nyní čerpají bednáři od kolegů z Francie, kteří již dlouhou dobu vyrábějí stovky sudů na víno. Ti byli nyní v Plzni na stáži a od Petra Tůmy z Plzeňského Prazdroje dostali Francouzi Vandrovní knížky.
Krok za krokem do seznamu UNESCO
Bednáři byli nyní zapsáni do krajského seznamu kulturních a historických dědictví. První kroky na dlouhé cestě do prestižního společenství UNESCO tedy mají bednáři Plzeňského Prazdroje za sebou. Následovat bude zápis do seznamu celonárodního. Dlouhodobě spolupracující francouzské bednářské tovaryšstvo, kterým je nejstarší učňovská škola, která již v UNESCO zapsána je, jim usnadní cestu. Francouzská tradice sahá až do středověku a pivovar s nimi bude všechny kroky konzultovat. V Prazdroji je na stáži 6 bednářských učňů z Francie, kteří v rodné zemi vyrábějí kvalitní sudy na víno. Učni z Francie studují dvouletý obor a jsou nyní v prvním ročníku. Na rozdíl od našich studentů jsou ale vždy 14 dnů ve škole a 6 týdnů na praxi ve firmách, které je vychovávají již od prvního ročníku. Nyní spolu vyráběli 25 litrů velké soudky na 175 výročí pivovaru.
Pivní sudy a vinné sudy
Plzeňští bednáři pokračují ve slavné tradici. V e 20. století, kdy řemeslo nejvíce kvetlo, jich pracovalo v Plzeňském Prazdroji celkem kolem 150. Tradici bednářského řemesla si drží Prazdroj již jako jediný pivovar na světě. Princip výroby je shodný, ale jisté rozdíly v postupech najít lze. Na vinné sudy se mohou více používat stroje, pivní sudy bednáři musí zvládnout ručně. Bednáři vyrábějí malé pivní sudy v objemu od 17 do 25 litrů a současně se starají o 100 ležáckých sudů a 100 dubových kádí. V těch ve zdejších sklepích kvasí a zraje pivo. Pivní sud musí vydržet silnější tlak a je o 2 cm tenčí než sud vinný. Víno v sudu pouze leží a dozrává, zatímco pivo je živý organizmus, který v sudech pracuje. Vedoucí plzeňských bednářů Josef Hrůza, ale ví, jak na to. Bednáři vyrobí ručně za měsíc 20 až 30 sudů, zatímco Francouzi z oblasti Dijonu pomocí strojů 2 kamiony za den. Vinné sudy se použijí pouze 3x. za to pivní sudy se po každé várce poctivě smolí a pak mohou vydržet při správné údržbě i 200 let.
