Den 28. září slavíme v České republice jako státní svátek, který je vymezen zákonem číslo 245/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zároveň se tedy jedná o den pracovního klidu. Den české státnosti nás upomíná na rok 935, kdy byl zavražděn kníže Václav, český světec a symbol české státnosti. Kníže Václav byl synem knížete Vratislava a jeho manželky Drahomíry. Velmi důležitou roli v jeho životě sehrála babička, známá jako svatá Ludmila, která se klíčově podílela na jeho výchově. Po porážce saským králem Jindřichem Ptáčníkem se Václav zasloužil o důležité zachování suverenity českého státu. Podle historika Františka Palackého se formálně podrobil německému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi a tehdy odváděl Václav tribut ve výši 500 hřiven stříbra a 120 volů do Saska. To mělo zabezpečit zejména rámcovou suverenitu vznikajícího českého státu. Fakt ale nelze historicky doložit a je spíše součástí historického povědomí.
Kníže Václav
Nezpochybnitelný fakt je, že díky Václavovi byl založen chrám sv. Víta, tehdy hlavního kostela knížectví. Středověké legendy praví, že Václav byl zbožným panovníkem, což je doloženo vlastnoručním pěstováním vína a obilí určeným pro svaté přijímání, rozsáhlou péčí o chudé, stavbou kostelů a kácením mnoha šibenic. Historická realita v době raného středověku byla ale o dost jiná. Výjimečný Václav ale opravdu byl. Jeho zahraniční politická orientace a neskonalá touha po moci nakonec ale dovedla jeho bratra Boleslava I. k hrůznému činu, kterým pak přebral po svém mladším bratrovi vládu. Úkladná vražda byla v Boleslavi podle legend vykonána družiníka Hněvsou, Tirem a Čestou v roce 935. Podle staršího výkladu se to ale stalo už v roce 929. Výsledky moderního historického výzkumu se ale spíše kloní k udávané první variantě.
Svatováclavská tradice
Svatováclavská tradice sehrála důležitou roli v českých národních dějinách. Od konce 10. století byl kníže Václav vždy prezentován jako světec a velký ochránce českého národa. Světec z domácího panovnického rodu posiloval mezinárodní prestiž tehdejší české země. Václavovo jméno vždy bylo, je a bude vzýváno v dobách dobrých i zlých. Významný objekt upomínající na jeho památku je třeba Myslbekova jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, dále pak socha svatého Václava na Karlově mostě, socha sv. Václava na Vyšehradě nebo kostel svatého Václava ve Staré Boleslavi. V den výročí mučedníkovi smrti jsou každoročně konány po celé republice vzpomínkové akce, zahrnující poutě, mše a slavnostní vinobraní. Hlavní ze všech akcí je Svatováclavská pouť, tradičně konaná ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí.
Zázraky spojené se sv. Václavem
Vidění knížete Radoslava, kdy šlo o zářící znamení kříže na čele Václava, které bylo impulsem k vzdání se. Jindřich I. Ptáčník tehdy viděl, jak Václav vstupuje do síně v doprovodu sličných andělů se zářícím křížem na čele. Posmrtně se pak sv. Václav stal patronem a ochráncem české země. Mnoho režimů se snažilo využít svatováclavskou legendu ve svůj prospěch. Den české státnosti slavíme od roku 2000. Dne 28. 9. 995 došlo k vyvraždění Slavníkovců. Na výroční dne smrti sv. Václava byl na pokyn syna Boleslava I. tedy Boleslava II. vyvražděn v Libici nad Cidlinou v pořadí druhý nejmocnější rod tehdejší doby, Slavníkovci. Tehdy celé území ovládli Přemyslovci a položen byl základ českého státu. Bez jedné vraždy by zřejmě nebyla svatováclavská legenda. A bez mnohonásobné vraždy by nevznikl český stát. Jde také zřejmě o krutou pravdu.
