Nejdivočejší verze nákladního vozu Tatra, na jakou můžete v Evropě narazit. Je to něco mezi ultimátním off-roadem, obytným autem a zároveň pohodlným dálkovým autobusem. Říká se mu Tatrabus. V kabině už rok života strávil turistický průvodce a nově i řidič Roman Sauer. K podobnému stylu cestování tíhl odjakživa. Se svým běžným terénním autem pořádal dobrodružné výpravy. Jeho overland výpravy jsou dálkové cesty po vlastní ose, často mimo zpevněné cesty a vše potřebné si vezete s sebou. V Německu nebo v Británii jde o rozšířený způsob cestování.
Cesta k Tatrabusu
Před lety se náhodou dostal k anglické cestovce, která pořádala extrémní cesty a plánovala trasu Londýn – Petropavlovsk na Kamčatce na 6 až 8 měsíců, na kterou sháněli průvodce. Protože umí anglicky a rusky a po bývalém Sovětském svazu měl dost nacestováno, nabídl se. Nakonec z toho nic nebylo a cesta se neuskutečnila. Díky tomu se náhodou v jednom obchodě dostal k informacím o Tatrabusu.
Cestovní kanceláře Adventura
Postavit jej napadlo majitele cestovní kanceláře Adventura. Vlastnila podobný, ale jen osmimístný speciál jménem Růžena. Oficiálně to byl Ross Viza 4×4, který technicky ani kapacitně nevyhovoval. Původně vojenskou, později rallyovou Tatru 815 4×4 prověřenou životem po závodě Mnichov-Marrákeš, Paříž-Peking a několikrát doprovodné auto slavné rallye Paříž – Dakar čekala kompletní repase podvozku, motoru a modernizace kabiny řidiče. Pak výroba nástavby s parametry luxusního, plně vybaveného autobusu s kapacitou 20 cestujících a součástí je lednice a malá kuchyňka.
Tatrabus
Výrobce podvozku je Tatra a.s. v roce 1991, nástavba v roce 2008, motor je vzduchem chlazený 12tiválec o objemu 19 litrů, výkon motoru 265 kW, max rychlost 120 km/h, délka x výška 8,25 x 3,84 m. Spotřeba paliva na silnici cca 36 l/100 km, v terénu 42 – 49 l / 100 km a dojezd cca 1600 km. Nádrž na vodu 200 litrů a kapacita 20 míst v nástavbě + 3 v kabině. Vybavení, ke kterým patří velké zavazadlové prostory, polohovací sedačky s bezpečnostními pásy, vytápění, zmíněná lednička, příďová kamera, kdy pasažéři i na zadních sedačkách vidí na obrazovce vše, co řidič, satelitní sledování, navigace, stolky, židličky, TV s DVD.
Tatrabus na cesty
Poprvé sjel Tatatrabus na Island v roce 2008. V létě se jezdilo na Island a v zimě do Maroka. Auto se tam na začátku léta či zimy převezlo, turisté doletěli a 14 dnů se s nimi jezdilo. Nyní už se na Island kvůli bezpečnostním důvodům, v Africe se jezdit nedá. Maroko je bezpečné, ale i tam se musely cesty zrušit. Marocká strana začala dělat administrativní problémy.
Výprava do Dakaru
Jediná cesta v roce 2010, kdy to bylo bezpečné v 10. lidech napříč Saharou do Timbuktu v Mali a do Dakaru v Senegalu. Vezli si lyže a snowboardy do písečných dun, motorové rogalo i kola. Posádku netvořili klienti cestovky, ale skupinka lidí, kteří si plnili sen. Dlouhá cesta do neznáma byla kvůli sporům mezi Marokem a Mauretánií o Západní Saharu velmi dlouho pouze jednosměrná. Na Západní Sahaře skončí asfaltka a než dojedete do vnitrozemí Mauretánie, jedete zaminovanou zónou, kde se klikatí pista, vraky aut těch, kteří z ní zemřeli kolem. Z Mauretánie lze dostat auto domů jen po moři.
Tatrabus v Africe
Kdo se nezahrabal na Sahaře, ten tam nebyl. S podhuštěnými pneumatikami do jde. Jinak si musíte pomoci roztlačením, což u čtrnáctitunového auta jde ztuha. V severní Africe je ale špatná bezpečnostní situace. V minulosti se jezdilo i do Albánie, zůstal jen Island. Další zajímavé destinace existují, ale jsou daleko, třeba Kavkaz nebo střední Asie. Vysoké náklady to ale omezují.
Čas na řidičák
Když je průvodce řidičem, ušetří se místo i náklady. Mít jednoho profesionálního řidiče a zároveň mechanika je značka ideál. K tomu pak stačí průvodce. Adventura vypsala výběrové řízení na řidiče Tatrabusu a obrovský zájem do týmu dostal tatrováky, syna člověka, který jezdil rallye Paříž-Dakar, truck-trialistu, účastníka tatrovácké expedice do Afriky, srdcaře spojené se značkou Tatra. Jeden okruh znamená 2 500 km a 7 turnusů letos. K tomu cesta na Island a zpět. V Tatrabusu strávil rok, v kabině i spí. Jeho srdeční záležitost je Island.
Úkoly posádky
Třímístná kabina, složení řidič a průvodce, který také řídí. Kromě toho jsou oba kuchaři a musí být schopní zvládnout drobné opravy. Na ty větší během sezony na Island přiletí mechanik, který udělá větší kontrolu a případné opravy. U tatrovky vše naštěstí opravíte na koleni pod širým nebem. Turisti se běžně zapojují do stavby kuchyňského stanu, přípravy jídla a mytí nádobí, i když nemusí. Je to parta, lidí se většinou prvně. Tatra je prostě držák, který projede skoro všechno.
