7. 11. – 100leté výročí VŘSR v Rusku

0
1844

Bylo to takové bolševické století, kdy se v roce 1917 se zrodil jeden z devastujících režimů historie. Před 100 lety, když probíhala 1. světová válka, postihla Rusko a celý svět opravdu velká pohroma. V Petrohradu provedli bolševici vedeni Vladimírem Iljičem Uljanovem-Leninem, Lvem Davidovičem Bronštejnem-Trockým a dalšími revolucionáři převrat nazývaný jako Velká říjnová socialistická revoluce. Strůjci svrhli slabou prozatímní vládu a Rusko upadlo do velkého chaosu několikaleté občanské války. Vítězství rudých v Rusku vedlo k nastolení mnohdy krvavé diktatury s desítkami milionů mrtvých a s celkovou devastací země.

Velká říjnová socialistická revoluce

Oficiální název Velká říjnová socialistická revoluce na první pohled vypadá, že se uchopení moci bolševiky uskutečnilo v říjnu, ale zejména komunisté na celém světě tuto takzvanou revoluci vždy slaví až v listopadu. V Rusku používali tehdy jiný kalendář. Podle totalitního vtipu tak bolševici v době konání VŘSR chtěli zmást třídního nepřítele. Tak na 80. let, kdy v Rusku trvala vláda komunistů, se jim to i dokonale podařilo. Důsledky jejich velkého panování přetrvávají dodnes.

Jak se stát hrdinou

Už 3 roky po Leninově smrti a 10 let od revoluce nový vládce bolševického Ruska, které od roku 1922 neslo název Svaz sovětských socialistických republik, SSSR, Josif Vissarionovič Stalin definitivně upevnil svou moc. Jeho asi největší politický konkurent Lev Trockij byl stejného roku vyloučen z komunistické strany. O 2 roky později byl vypovězen ze Sovětského svazu. Prošel několika zeměmi a nakonec získal politický azyl v Mexiku, kde jej v roce 1940 mnoha údery horolezeckým cepínem do hlavy zavraždil španělský komunista a agent sovětské NKVD jménem Ramón Mercader. Po odsouzení a odpykání trestu 20. let vězení odcestoval Mercader z Mexika přes Kubu a Československo až do SSSR a zde obdržel v roce 2027 titul Hrdina Sovětského svazu.

Zvláštní vyznamenání

Toto nejvyšší sovětské vyznamenání bylo vždy udělované cizincům a to jen zřídka. Obdržel jej z Čechů například kapitán Otakar Jaroš in memoriam, kosmonaut Vladimír Remek nebo také generál Josef Buršík, kterému se nakonec podařilo v 50. letech utéct z komunistického vězení, odkud se dostal až do Velké Británie. V srpnu 1968 se pak dostavil na sovětské velvyslanectví v Londýně, kde mimořádně na protest proti okupaci Československa vrátil všechny své sovětské řády.

Když se hledá nepřítel

Už 20. výročí Velkého října v roce 1937 se v SSSR neslo v duchu dost rozsáhlého teroru vůči všem vrstvám tehdejší společnosti. Nepřítel byl hledán v komunistické straně, ve vedení průmyslových podniků i v bezpečnostních složkách či důstojnickém sboru Rudé armády. Mnoho lidí žilo ve strachu. Bývalý Gorbačovův poradce Valentin Falin se později přiznal, že se jako jedenáctiletý denně bál, že v noci přijdou pro jeho otce a už jej nikdy neuvidí. Tehdy byli lidé zatýkáni skutečně masivně.

Oběti represí

Obětí represí se stal ve 44 letech maršál Michail Nikolajevič Tuchačevskij, kterého hrdina 2. světové války maršál Georgij Žukov později označil jako giganta vojenského myšlení a hvězdu první velikosti. Právě Tuchačevskij byl obětí čistek na základě podvržených materiálů, které byly vytvořeny v nacistickém Německu dodaných Stalinovi přes našeho prezidenta Edvarda Beneše. Podle historiků nebyl tento nacistický trik rozhodujícím faktorem, ale jen uspíšil konečný tragický osud Tuchačevského, který byl jako velitel proslulý krutostí a bezohledností při potlačování nepokojů na Ukrajině.

Strach z Kremlu

V době 30. výročí VŘSR roku 1947 byl diktátor Stalin na vrcholu své moci a probíhaly tradiční vojenské přehlídky na Rudém náměstí. Již 2 roky předtím vyhrál Stalin válku s nacistickým Německem zcela grandiózním způsobem a už ovládal celou východní střední Evropu a střední část Evropy. V Jugoslávii i v Polsku měl potíže. Ve vyspělém Československu vyhráli komunisté pod vedením Gottwalda v roce 1946 svobodné volby se ziskem 38 % a začali ovládat celou zemi. Jejich rétorika nehovořila o sovětizaci země, kolchozech a táborech nucených prací. Po únoru 1948 opustil Gottwald a soudruzi myšlenku československé cesty k socialismu a podřídili se diktátu Kremlu.

Vítězství a mírové akce

V sovětské říši v době 40. výročí doznívaly v roce 1957 nespokojené hlasy v Polsku a Maďarsku s velkým množstvím mrtvých. Byly umlčeny díky masivnímu nasazení Sovětské armády a v Polsku současně i tamních ozbrojených složek. Týden po smrti Antonína Zápotockého se dne 19. listopadu v pořadí 3. dělnickým prezidentem Československa stal Antonín Novotný, přezdívaný sličný, na popud sovětského vůdce Nikity Chruščova. Doporučení tlumočil Chruščov delegaci československých soudruhů vedených Novotným při příležitosti oslav 40. výročí vypuknutí VŘSR v Moskvě. Sovětský svaz odstartoval závody v dobývání vesmíru a vypustil na truc Američanům družici Sputnik 1. Hned 2 měsíce na to v Leningradu slavnostně spustili na vodu atomový ledoborec Lenin. Sovětská propaganda z mírových úspěchů vždy vytěžila maximum.

Všudypřítomné popravy

  1. výročí 1967 vítězství bolševiků v Rusku a 10 let po zvolení Antonína Novotného československým prezidentem se povážlivě otřásal komunismus v základech. Předznamenáním pádu byla říjnová demonstrace vysokoškoláků na pražském Strahově proti opakovaným výpadkům elektrické energie na kolejích. Vůči pokojně protestujícím studentům skandujícím: Chceme světlo!, brutálně zasáhla Veřejná bezpečnost, kdy příslušníci bili vysokoškoláky nejen na ulici, ale i na chodbách a pokojích na kolejích. Na jaře se vyhrotily vztahy mezi komunistickou mocí a spisovateli. Přispěl oficiální postoj Československa k arabsko-izraelskému konfliktu. Po červnovém IV. sjezdu Svazu spisovatelů byly zakázány Literární noviny.

Leonid Brežněv i Ernesto Che Guevara

V prosinci přijel do Prahy nástupce Chruščova Leonid Brežněv, který pronesl svůj památný výrok „Eto vaše dělo“ a v KSČ podpořil spor na straně odpůrců Novotného, který byl 5. ledna 1968 nahrazen ve funkci prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem. Brežněv takto trochu nepřímo oplatil Novotného odpor z roku 1964 proti Chruščovovu sesazení. Revoluční levice utrpěla ztrátu. V Bolívii byl bez soudu popraven dobrodruh a revolucionář argentinského původu Ernesto Che Guevara proslulý výrokem „Ano, popravovali jsme, popravujeme a budeme popravovat“, proneseným v 60. letech při projevu v newyorském sídle OSN.

Samozvanci a ztroskotanci

V roce 1977 a při 60. výročí VŘSR rozčeřila hladinu znormalizovaného Československa počátkem ledna první prohlášení nezávislé iniciativy Charta 77, podepsané asi 200 signatáři i z řad bývalých komunistů. Publikování manifestu za dodržování lidských práv v zahraničních sdělovacích prostředcích vyvolalo hysterickou reakci domácích komunistů. První obětí honu na chartisty byl mluvčí iniciativy filozof Jan Patočka, který v březnu zemřel ve věku svých nedožitých 70 let a nepřežil tak dlouhé a vyčerpávající výslechy na Státní bezpečnosti. „Samozvanci a ztroskotanci“ nesl název článek v Rudém právu a s dehonestující komentářem jmenoval i konkrétní signatáře Charty. Půlstránkový text v deníku ÚV KSČ ve výrazné úpravě na druhé straně byl anonymně podepsán zkratkou RP. Hokejoví reprezentanti na Mistrovství světa ve Vídni vybojovat zlaté medaile a Sovětský svaz skončil až na 3. místě.

Michail Gorbačov

Oslavy 70. výročí v roce 1987 probíhaly v SSSR s Gorbačovovou perestrojkou glasnosti. Moskva působila smutně, v obchodech byl chléb, jeden druh salámu, cukr a nealkoholické nápoje. Suchý zákon dával vodku a jiné alkoholické nápoje pouze v omezeném množství. Přesto do Moskvy denně jely davy ze sousedních měst a vesnic s velkými batohy na zádech pro potraviny, které na venkově nebyly. Moskvané jim říkali parašutisté. V divadlech, na vysokých školách a mezi inteligencí byla uvolněná atmosféra. V dubnu roku 1987 navštívil Prahu ve funkci generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Michail Gorbačov, který se nikterak nedistancoval od srpnové agrese z roku 1968, což naši lidé očekávali. On ale nesměl nic komentovat.

Poslední významné akce

Zlom v Československu nastal v prosinci, kdy Gustáv Husák musel odstoupit z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ a nahradil jej Miloš Jakeš. Pár konzervativních představitelů ve vedení KSČ se domnívalo, že když se znal Jakeš osobně s Gorbačovem již z působení ve stranických komisích pro zemědělství, pomůže tento režim zachránit. Jenže 2 roky na to se ukázalo, že Gorbačov o zkompromitované osoby nemá zájem. Konec Sovětského svazu i formálního přátelství nastal o 4 roky na to, po oslavách 70. výročí VŘSR a Sovětský se svaz rozpadl. Skončila povinnost účastnit se oslav Měsíce československo-sovětského přátelství, který byl 7. listopadu v Československu oficiálně zahajován za účasti nejvyšších představitelů strany i vlády a sovětské delegace zejména v Praze, ale povinně i v celé zemi.

Vladimír Putin

Definitivně ukončila svou činnost s 3 miliony členů druhá nejmasovější organizace hned po Revolučním odborovém hnutí, Svaz československo-sovětského přátelství. Vztah k SSSR a režimu, který byl po 2. světové válce touto světovou velmocí bohužel lidem vnucen, ke škodě Čechů, ale i ruského národa, se definitivně rozpadl. Před časem to přiznal i ruský prezident Vladimir Putin, který stejně jako většina Rusů lituje rozpadu Sovětského svazu. Velký státník jako první dokázal přiznat chybu minulosti, u které sám nestál a litovat pošramocených vztahů. Bohužel se zase ženeme do stejného područí a otroctví opačným směrem, jako bychom málo dostali za vyučenou a nikdy nepoznali, že partnerství musí být rovné, nikoliv ve znamení diktatury, jako bychom si měli strach sami velet.


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here