Dne 10. prosince si připomínáme výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948, které se slaví se od roku 1950. Den lidských práv je připomínkou přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, což je první mezinárodní dokument, který stanovil základní práva a svobody. Z něj vycházejí všechny pozdější mezinárodní dokumenty o lidských právech, Například ochrana života, respekt k člověku nebo ochrana lidskosti proti bezpráví. Impulsem k přijetí Všeobecné deklarace lidských práv se stala 2. světová válka, fašismus, nacismus a obrovské lidské utrpení.
Práva žen
Porušování práv žen je zásadní problém současné společnosti. Diskriminace postihuje ženy různých kultur, národností i náboženství, všude v jiné míře a trochu jinak. Formy a rozsah porušování ženských práv se zem od země a stát od státu liší. V české společnosti jsou ženy stále asi nejčastěji diskriminovány na trhu práce. I statistiky dokládají, že nejsou za svou práci adekvátně odměňovány a určitě dostávají za stejnou práci méně zaplaveno než muži. Celosvětová fakta ohledně práv žen jsou zcela alarmující. Až 7 z 10 lidí na světě trpící hlady, jsou ženy. V současnosti je na světě asi 140 milionů žen a dívek, které museli podstoupit ženskou obřízku.
Ženy versus muži
Ženy jsou v porovnání s muži stále znevýhodňovány ve výchově a vzdělávání, stávají se oběťmi nejen sexuálního, ale i jiného násilí a jsou všemožně ponižovány a utiskovány. Pokud se podaří ženám ze zemí, kde jsou porušována jejich práva a hrozí jim nějaké nebezpečí, odejít, ani zdaleka nemají vyhráno. Často jsou vraceny zpět do zemí, kde jim hrozí mučení a smrt. Ženy cizinky jsou diskriminovány v zaměstnání, nuceny pracovat načerno a mnoho hodin denně v otřesných podmínkách za minimální mzdy. Dalšími často zneužívanými a týranými jsou děti.
Den lidských práv
Mezinárodní den lidských práv je den oslav a vzdání úcty všem lidem, kteří bojují zejména za svoji svobodu a za lidská práva. Cílem tohoto dne je upozornit na neustálé šířené bezpráví a zvýšit povědomí širší veřejnosti právě o lidských právech. Především je v současné době velmi důležité, aby Den lidských práv upozornil na to, že právě státy mají velkou povinnost chránit a naplňovat lidská práva vůči všem žijícím osobám na jejich území, bez ohledu na státní příslušnost těchto lidí. V souvislosti s tím je ale třeba podotknout, že stejně tak musí lidé žijící na území daného státu respektovat pravidla a zákony dané země. Pokud se těmto lidem uhýbá na úkor vlastního lidi, postupem je to vyhroceno v obrovský neprospěch vlastního národa s fatálními následky. Historie je nám toho důkazem.
Všeobecná deklarace lidských práv
Komise OSN pro lidská práva, která Všeobecnou deklaraci vypracovala, nejprve představila obecný a nezávazný text. Pak začala pracovat na závazné mezinárodní smlouvě, která státům ukládá povinnost dodržovat a chránit lidská práva. To se ale Komisi podařilo v roce 1966, kdy poprvé představila Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Všeobecná deklarace lidských práv obsahuje souhrn práv, tedy hospodářská, občanská, politická, sociální i kulturní.
Listina základních práv a svobod
OSN měla tehdy jen 58 členů, dnes je jich 192. Zástupci různých politických systémů, náboženství, kulturních tradic i různých stupňů ekonomické vyspělosti a ideologií. Autoři se snažili, aby dokument všechny rozdíly respektoval a proces přijímání nebyl jednoduchý. Byly vyzdvihnuty hodnoty společné a Všeobecná deklarace se tak stala prvním mezinárodním uznáním práv a svobod každého člověka zcela bez rozdílu. Pak nastal vznik závazných mezinárodních úmluv chránících lidská práva i jednotlivé státy, které vždy do svých ústav začlenily své národní katalogy lidských práv. Česká republika má Listinu základních práv a svobod.
