Mnohdy se nám zdá, že sice mluvíme, ale nikdo nás nevnímá. Je nám to líto. Trpíme pocitem, že nám zřejmě nikdo nerozumí. Cítíme se osamělí. Možná děláme sami velkou chybu. Je třeba se vyhnout častým zabijákům naší konverzace. Vyvarujte se těch nejčastějších chyb a budete mít posluchače.
- Nepomlouvejte – nikdy neznáte podněty ani okolnosti a sami nechcete být pomlouváni.
- Neposuzujte – nejsme kompetentní k tomu, abychom někoho posuzovali a odsuzovali.
- Negativita nezabírá – nikdo ji nechce slyšet, všichni máme dost potíží, buďme pozitivní.
- Nestěžujte si – nikdo na to není zvědaví, hledejte způsob, jak to změnit, ne proč to nejde.
- Nevymlouvejte se – škodíte sami sobě, stagnujete, točíte se v kruhu, vystupte z něj.
- Nepřehánějte – snažte se být objektivní, nevyhrocujte a buďte realisticky optimističtí.
Mluvte, aby vás lidé slyšeli
Vystupujte přirozeně, upřímně a dejte slovům smysl. Snažte se mluvit jasně, aby vás ostatní dobře pochopili. Když máte jasno, co chcete říkat, je důležitý způsob, jak to říkáte. Naučte se používat svůj hlas jako mistrný nástroj. Zaujměte a naučte lidi poslouchat význam vašich slov.
- Hloubka hlasu je důležitá. Nižší tón hlasu působí autoritativně.
- Rázný ale ne zastrašující hlas. Líbivé jsou hlasy hladké, hřejivé a jemné, nikoliv uspávací.
- Intonace hlasu je klíčová. Díky změnám intenzity hlasu budete lepšími vypravěči a řečníky.
- Tempo hlasu přizpůsobte významu slov. Něco je třeba říci velmi rychle, jiné zase pomalu.
Hlasitě či tiše
Každý z nás někdy cítí, že někdy musí zvýšit hlas. Je ale obrovsky třeba, abychom věděli, kdy opravdu musíme mluvit nahlas a kde se to zase tak úplně nehodí. Každý neocení, když křičíte a v dopravním prostředku poslouchá váš rozhovor půlka vozu. Lidé na to nejsou zvědaví a ruší je to. Pokud se prezentujete před ostatními, pak je důrazný hlas a mnohdy zvýšená hlasitost důležitá. Pokud ale nikoho zrovna nechcete zaujmout a oslňovat, snažte se mluvit tlumeně a přiměřeně dané situaci.
