Svitky nalezené u Mrtvého moře obdivuje celá akademická obec. Doposud není jasné jejich datum nalezení. Od nálezu prvních svitků ale ještě neuplynulo ani 100 let. Historici pouze tuší, že po dlouhých staletích vzácné spisy znovu spatřily světlo světa v roce 1946 nebo 1947. Beduínští pašeráci, kteří tyto svitky objevili, se spíše starali o svůj kontraband, který ukrývali v desítkách jeskyní volně rozesetých v Judské poušti kolem Mrtvého moře. V jedné z nich nalezli prastaré texty precizně sepsané na kůži. Uvědomili si, že takovou cennost budou moci náležitě zpeněžit.
Biskup Samuel
Svitky se pak dostaly k syrskému biskupovi Samuelovi a ten konečně pochopil, že jde o artefakt neocenitelné hodnoty. Dal jej prostudovat badatelům z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Ti svitky podrobili podrobnému zkoumání a došli ke zcela šokujícímu závěru. Nejdelší ze svitků měřil více než 7 m a obsahoval část Starého zákona. Konkrétně šlo o Knihu Izajášovu obsahující proroctví připisovaná proroku Izajášovi. V dubnu 1948 se o existenci vzácného nálezu dozvěděl i celý svět.
Nehostinná krajina kolem Mrtvého moře s názvem Kumrán
Suchá planina na severozápadním břehu Mrtvého moře se nazývá Kumrán a od okamžiku nálezu přitahuje archeology. Postupně zde badatelé odkrývali další nové jeskyně, ve kterých byla ukryta pradávná svědectví sepsaná na kůži a v menší míře i na papyru. Stáří těchto nálezů bylo různé. Některé pocházely ze 7. století př. n. l. a jiné byly staré 600 let. Nejstarší ze samotných svitků pochází z 3. století př. n. l. Nejmladší svitek je z roku 70 n. l., tedy z doby, kdy křesťanství bylo ještě pouze jedním z mnoha judaistických proudů.
Archeologický výzkum
Archeologický výzkum vedl francouzský pastor Roland de Vaux a naznačil, že se kdysi dávno v oblasti Kumránu rozkládalo sídliště pro 200 lidí, jehož obyvatelé se pilně věnovali zejména sepisování náboženských textů. Danou hypotézu ale odmítla další zde provedená šetření. Podle nich zde žilo nanejvýš pár desítek lidí a s těmito svitky neměli nic společného. Většina vědců se dnes kloní ke kompromisu, že část svitků vznikla u Mrtvého moře a další část sem byla donesena z jiných oblastí Blízkého východu.
Nalezené svitky
Je obtížné určit, kolik procent z původního množství bylo nalezeno, někteří mluví o 60 %, jiní o pouhých 6 %. Většina z nalezených svitků byla napsána na kůži a menší část na pergamenu. Celkem bylo nalezeno asi 1 000 svitků a 200 kusů různých textilií, které jsou jejich současníky. Látky jsou lněné, a to je přinejmenším velmi zvláštní. Tehdy se totiž lidé oblékali spíše do vlny, protože obyvatelé Kumránu chovali ovce. Len byl navíc vybělený a odlišoval se od v té době rozšířeného barevného vlněného oblečení.
Původ svitků
Část badatelů se domnívá, že se jednalo o Esejce, což byla komunita s přísně asketickým způsobem života podle jasně daných a přísných náboženských pravidel. Ti pak zasvětili své životy přepisováním náboženských textů na tyto svitky. Podle Rachel Eliorové z Hebrejské univerzity jsou ale Esejci jen bájnou fikcí. Texty na svitcích nesou totiž známky toho, že autoři velmi dobře ovládali kněžské řemeslo té doby, což se ale vůbec neslučuje se sektářským způsobem života. Podle ní jde o dílo kněží navazující na učení krále Davida.
Co svitky obsahují
Je na nich napsáno úplně nejstarší známé provedení Starého zákona. Texty jsou postupně sepsány v aramejštině, hebrejštině a řečtině. Největší kontroverzi dodnes vzbuzují zejména svitky objevené v polovině 50. let minulého století. Tehdy se dokonce objevily i rozsáhlé dohady o tom, že bude nutné na základě těchto nalezených svitků udělat zásadní úpravy v dnešní Bibli. Dnes se ale většina vědců shodla na tom, že jde o odchylky pouze gramatického rázu a není třeba nic přepisovat. Svitky neobsahují jen biblické texty. Jsou zde i knihy nepřijaté do hebrejského kánonu, jako Sírachovec, Kniha Tóbijáš nebo Kniha Báruch. Jsou zde i komentáře, které se biblická psaní snaží vysvětlit.
Objev svitků
Existenci svitků naznačoval Órigenés v roce 185 až 253, který v Césareji Přímořské založil křesťanskou akademii. Zmiňuje se o svitcích nalezených v jeskyni poblíž Jericha. Archeologové koncem loňského roku v Kumránské jeskyni lebek našli další, dosud neznámé fragmenty. Útržky jsou malé, písmo velmi vybledlé, pouhým okem není rozeznatelné, co vlastně obsahují, ani v jakém jazyce jsou napsány. Možná budou příbuzné s ostatními dokumenty nalezenými v Judské poušti.
Svatyně knihy v Jeruzalémě – muzeum věnované Svitkům od Mrtvého moře
V současnosti jsou svitky umístěny ve Svatyni knihy, tedy části Izraelského muzea v západním Jeruzalémě. Další část spočívá v Rockefellerově archeologickém muzeu ve východním Jeruzalémě. Některé z nich jsou k vidění i na internetu.
