Válečný vůdce Winston Churchill je jeden z nejvlivnějších politiků 20. století, jednoznačný historik a opravdu výjimečně výmluvný řečník. Byl také vášnivým propagátorem vědy a techniky. Světoznámý politik nastínil již v roce 1939 své vědecké názory v eseji nazvané: Jsme sami ve vesmíru? Měla 11 stran a byla objevena teprve nedávno.
„ Stovky tisíc mlhovin, z nichž každá obsahuje tisíce milionů sluncí, mají obrovské předpoklady, že musí existovat velké množství sluncí, které mají planety, jejichž klimatické parametry neznemožní život. Nejsem tak pyšný úspěchem naší civilizace, abych si myslel, že naše planeta je jediným místem v tomto obrovském vesmíru, kterou obývají živé inteligentní bytosti.“
Jsme sami ve vesmíru
Geniální vůdce Winston Churchill slíbil, že bude bojovat proti Hitlerovi klidně na holých plážích, v otevřeném terénu i v zalidněných městech. A právě tento velký státník předpovídal, že navštívíme ve velmi vzdálené budoucnosti planetu Venuši a Mars. Poznamenal, že pro mimozemský život je velmi důležité, aby planeta měla teplotu mezi několika stupni mrazu a bodem varu vody. Takže to odhadl docela přesně. Esej byla po jejím nálezu předána americkému Národnímu muzeu W. Churchilla ve Fultonu v Missouri v 80. letech minulého století. Pak ale nebyla vůbec nikdy veřejně publikována. Nyní byla znovu objevena před světovou vědeckou konferencí v Bostonu.
Astrofyzik Mario Livio
Astrofyzik Mario Livio analyzoval napsanou esej. Chválil Churchillovy vědecké hypotézy a řekl, že dokument je velkým překvapením. Podle něj Winston Churchill předčil svůj čas. Winston Churchill totiž například četl Charlese Darwina na téma původu jedinců ve věku 22 let, když byl vojákem v britské armádě v Indii. Během 2. světové války se z pozice britského premiéra scházel pravidelně se špičkovými vědci. Stal se prvním premiérem, jenž zaměstnal vědeckého poradce a podpořil následně velkou měrou vývoj britského jaderného programu.
Winston Churchill podporoval vědce
Mario Livio zdůraznil, že Winston Churchill vytvořil vědecky přívětivé prostředí, které ve Spojeném království prostřednictvím vládního financování tehdejších laboratoří, teleskopů a technologického vývoje, pak nově přineslo obrovské poválečné objevy a vynálezy v mnoha známých oborech. Šlo o molekulární genetiku i rentgenovou krystalografii. Víra v existenci mimozemské civilizace však právě pronikla na světlo světa až nyní, během objevu jeho eseje.
